Luptouš slepičí
Trimenopon
Trimenopon
Luptouš slepičí
- Výskyt: Evropa
- Délka těla: 1-1,5 mm
Luptouš slepičí
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Podříše: Eumetazoa
- Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
- Pododělení: Protostomia - prvoústí
- Kmen: Arthropoda - členovci
- Podkmen: Hexapoda - šestinozí
- Třída: Insecta - hmyz
- Podtřída: Pterygota - křídlatí
- Infratřída: Neoptera - novokřídlí
- Kohorta: Paraneoptera
- Řád: Phthiraptera
- Podřád: Amblycera - luptouši
- Nadčeleď: Menoponoidea
- Čeleď: Menoponidae - luptoušovití
- Rod: Menopon - luptouš
Luptouš slepičí
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C
Luptouš slepičí je 1 až 1,5 milimetrů velký silně zploštělý bezkřídlý hmyz, žije mezi peřím kurovitých ptáků (odsud pochází jeho druhový název). Tento bezkřídlý hmyz zařazený do řádu všenek sice nepřenáší nemoci, ale i tak svého hostitele dosti trýzní.
Nešťastná slípka, kterou luptouš slepičí poctí svou návštěvou, nejen že snáší méně vajec, ale její peří se stává nekvalitním. Luptouš peří totiž okusuje, a aby neměl svůj jídelníček tak jednotvárný, občas si přidá kousek slepičí pokožky. Naštěstí dnes již existují přípravky, které slepice nezvaného hosta zbaví.
Luptouš nebývá větší než 3 milimetry. Na konci svých chodidel má dva miniaturní drápky, kterými se zachytává peří. Fotografie zachytila vajíčka luptouše, nakladená v zadní části slepičího pírka.
Samička tohoto druhu přilepuje vajíčka na pera. Při větším rozmnožení může kuře, ale i slepice uhynout.
Ve světě je známo asi 1000 druhů čeledi luptoušovití. V České republice žije 37 druhů. Mezi nejčastější druhy u nás náleží výše popsaný luptouš slepičí, kromě něj na divokých i domácích husách cizopasí luptouš husí, Trinoton anserinum.
Všenky se vyskytují po celém těle, ale nejčastěji tam, kde si drůbež nemůže dobře dosáhnout zobákem. Zvláště u těžších plemen to bývá kolem kloaky a na břiše. Při rozhrnutí peří objevíme u silně napadených kusů početnou kolonii lezoucích všenek.
Foto: http://is.muni.cz