Křižák luční

Křižák luční je malý druh křižáka, o velikosti těla 7-9 milimetrů (hlavohruď u samců 1-1,4 milimetru, u samic 1,5-1,8 milimetru). Hlavohruď je hruškovitá, světlá s tmavou linkou uprostřed. Zadeček oválný žlutobílý, v zadní části se třemi typickými tmavými rovnoběžnými skvrnkami. Nohy světlé,  pokryté štětinami. Jediný středoevropský zástupce rodu Mangora, u nás pro svou typickou kresbu nezaměnitelný.

Křižák luční obývá západní Evropu, areál rozšíření zasahuje i do střední Asie. V České republice je hojným druhem, zejména v nížinách, téměř po celém území.

Křižák luční obývá různé otevřené biotopy, jako jsou suché louky, okraje cest, stepi, ale i rumiště nebo okraje polí. Tento křižák si staví kolovitou lapací síť s hustým středem mezi sporou vegetací, většinou nízko u země. Tito křižáci dospívají v květnu a červnu, začátkem léta dochází k páření a následně samice pečují v úkrytu blízko sítě o kulovitý kokon. Koncem léta se líhnou mladí křižáci, kteří přezimují.

Křižákovití (Araneidae) jsou pravděpodobně nejznámější čeledí pavouků. Je popsáno kolem 2600 druhů, v Česku se z nich vyskytuje 39. Křižáci předou charakteristické kolové sítě, zpravidla vysloveně dvojrozměrného charakteru a dokonale geometrických tvarů. Pavouk čeká na kořist buď ve středu své sítě, nebo ve speciálně upraveném krytu v její blízkosti.