Lovčík hajní

Lovčík hajní je poměrně velký, nápadný pavouk. Délka těla u samic až 14 mm. Tělo zbarveno hnědě-šedě, zbarvení je variabilní od šedavé, přes světle hnědou, cihlově červenou až po tmavé jedince. Na tmavší hlavohrudi je tenký světlý proužek. Zadeček protáhlý, oválný s laločnatou skvrnkou. Nohy jsou dlouhé, zbarvené jako tělo. Rozdíl mezi velikostmi samice a samce je nepatrný. Lovčík hajní je charakteristický, u nás je lovčík hajní téměř nezaměnitelný druh - jediný zástupce rodu Pisaura v ČR.

Palearkt (Evropa, Asie). V České republice hojný po celém území.

Lovčík hajní je jeden z našich nejběžnějších pavouků, obývá otevřené a mírně zastíněné biotopy - okraje lesů, louky, stráně, světlé lesíky, zahrady, parky ale i rumiště (zejména porosty kopřiv). Lovčík hajní si netká žádné sítě, a je to aktivní lovec stejně jako slíďáci. Je to pavouk s denní aktivitou, často ho můžeme vidět "vyhřívat se" na listech vegetace, v charakteristickém postoji - přední dva páry noh má roztažené do tvaru "Y". Loví na zemi, tak i na vegetaci. Od června probíhá páření, které je u tohoto druhu velmi zajímavé. Samec před pářením chytí nějaký hmyz, který důkladně obalí do pavučiny a udělá z něj jakýsi "svatební balíček". S tímto darem se přiblíží k samičce a balíček jí nabídne, pokud ho samice přijme a začne hodovat, sameček se s ní může v poklidu spářit. Někdy však nepomůže ani svatební dar a sameček je sežrán. Asi po měsíci samice udělá velký kulovitý kokon, o průměru okolo 1cm. Tento kokon nosí samice v chelicerách a během tohoto období nepřijímá potravu. Před vylíhnutím mláďat, samice udělá pavučinové hnízdo mezi vegetací, do kterého kokon zapřede. Vylíhlí pavoučci zůstávají nějaký čas pohromadě v pavučinovém hnízdě, později se rozlezou a žijí samostatně. Vývoj trvá asi jeden rok. U nás přezimují nymfy asi 4. instaru.