Jestřáb krátkoprstý

Znaky

Větší, asi o 2 cm delší než krahujec. Sameček se od samečka krahujce liší šedými, nikoli rezavě zbarvenými lícemi. Sameček i samička mají špičky křídel nápadně tmavší než ostatek křídla.

Prostředí

Jestřáb krátkoprstý je jedním z mnoha druhů jestřábů domácích v jižnějších lesnatých oblastech a vyvinul se z geologického hlediska poměrně nedávno z rasy, jejíž areál rozšíření navazuje na rozšíření jestřába krátkoprstého mnohem jižněji. Tam, kde žijí na témže území krahujec a jestřáb krátkoprstý, loví krahujec v horách - zhruba nad 1000 metrů, zatímco jestřáb krátkoprstý obývá nížinu a pahorkatinu.

Rozmnožování a potrava

Zpravidla jde o oportunistického dravce, jehož potravou se stávají obvykle menší druhy ptáků, zvláště pak holubi, vlaštovky, vrabci nebo špačci, ačkoli mohou napadnout i mnohokrát větší druhy, např. bažanty, tetřevy, tetřívky nebo vodní ptactvo, až do velikosti kachny divoké, nebo menší (veverky, hraboše) ale i větší savce než je on sám (zajíce polní, králíky divoké).

Samice jestřába snáší 2 až 5 vajec o velikosti 59×45 milimetrů a hmotnosti kolem 60 gramů. Svá vejce si přísně brání a prudce útočí i na větší druhy dravců. Inkubační doba trvá 28 až 38 dnů a na vejcích sedí oba rodiče. Mláďata opouštějí hnízdo po 35 dnech života a létat začnou zhruba o deset dnů později.