Orel skalní

Znaky

Tam, kde žije, je většinou jediným orlem. Má rozpětí okolo 2,2 m, je téměř stejnoměrně světle nebo tmavě hnědý, mladí ptáci mají bílý kořen ocasu a trochu bílé v křídlech. Často krouží a vylétá do obrovských výšek.

Prostředí

Orel skalní je značně přizpůsobivý a byl dříve domovem v celém mírném pásmu severní polokoule. V Alpách a v Karpatech se v malém počtu udržel dodnes, v zimě za tahu se vzácně objevuje i v Českých zemích.

Rozmnožování

Párek orlů skalních vytrvale setrvává ve svém velice rozsáhlém revíru a přitom obsazuje střídavě více starých hnízd. Tato hnízda nejsou příliš vysoko v horách a najdeme je většinou ve skalních výklencích, zřídka i na stromech a obvykle v nižších polohách než lovecké revíry orlů, takže ptáci mohou s ulovenou kořistí „slétat".

Hnízdění začíná v březnu až v květnu a samice sedí na vejcích asi 43 dny. Po vyklubání mláďat zůstává na hnízdě ještě do té doby, dokud mláďatům nevypučí přes prachový šat peří. V té době sedí obvykle jediné mládě na hnízdě samo a zhruba jednou denně dostává na okraj hnízda potravu. Asi po 8 týdnech je mladý orel plně opeřen a hnízdo opouští nejpozději po 80 dnech. Pohlavně dospívá v 5. až 6. roce.

Potrava

Potravou orla skalního jsou převážně svišti, kteří zpozorovali příliš pozdě nálet dravce. Prchající zvířata pronásleduje orel skalní v letu, kořist mu však kličkováním může často uniknout do bezpečí. Není-li lov po několika desítkách metrů úspěšný, orel se vzdá. Loví i kůzlata a jehňata a v nouzi napadá i oslabené sněhem se brodící kamzíky. Jednou ulovenou kořist už nepustí. V Rusku jej používají k lovu vlků.