Moták pilich

Znaky

Světlého samečka poznáme podle bílého kostřece a podle toho, že nemá tmavý pruh na křídlech jako ostatní motáci. Zblízka je to velmi pěkný pták. Samice se podobá samicím ostatních motáků, má však nápadně pruhovaný ocas, který ústí do kostřece širším bílým příčným pruhem. Rozpětí je asi 105 cm.

Prostředí

Přírodní louky, bažinatá rašeliniště, lužní lesy a oblasti písečných dun. Ve střední Evropě pilich rychle mizí.

Rozmnožování

V době toku krouží pár v harmonicky propletených křivkách. Pak samec stoupá kolmo k obloze a střemhlav se vrací k samici. Hnízdo motáka pilicha je hromádka trávy na zemi, v níž se samice v nebezpečí dovede nenápadně ukrýt. Hlavním obdobím sezení na vejcích je květen. Mláďata hnízdo opouštějí asi po šesti týdnech, tj. v polovině července a jsou schopna se už o tři týdny později sama živit.

Potrava

Párek pilichů lze stěží přehlédnout, protože ptáci neúnavně poletují nad svým loveckým okrskem, většinou po stále stejných neviditelných vzdušných trasách. Vyletují, jakmile oschne ranní rosa a poletují až do soumraku. Zhruba vždy po hodině se uchýlí ke krátkému odpočinku, nikdy si však nesedají na stromy. Pilich loví jen pozemní faunu, kterou, je-li to nutné, pronásleduje i po zemi. Kořist sežere většinou na tom místě, kde ji dopadl.