Ostříž jižní

Znaky

Ostříž jižní je výjimečně štíhlý dlouhokřídlý sokol střední velikosti - rozpětí kolem 90 cm - a má velmi variabilní zbarvení. Světlé exempláře se podobají kresbou ostříži lesnímu, jsou ale podstatně větší. Vyskytují se ale i tmavé varianty. Mladí ptáci jsou nevýrazně hnědě skvrnití.

Prostředí

Ostříž jižní žije pouze na středomořských ostrovech a před atlantickým pobřežím Maroka. Tažný pták, přezimující hlavně na pobřeží Madagaskaru a okolních ostrovů.

Rozmnožování

Hnízdí v srpnu! Proto je ostříž jižní posledním v roce hnízdícím ptákem Evropy. Hnízdí na nepřístupných skalních stěnách, na skalách i ve výklencích na štěrkových svazích. Často hnízdí více párů v těsném sousedství.

Potrava

Ostříž jižní je podobně specializovaný dravec jako ostříž lesní. Takřka výhradně se přizpůsobil, aby využil ptačích tahů. Když táhnou v srpnu a v září v tomto období obzvlášť vykrmení pěvci přes Středozemní moře a přeletují z ostrova na ostrov, očekávají je ve větru před srázným pobřežím třepetající se ostříži, kteří právě v té době odchovávají mláďata, a proto musejí lovit hodně kořisti. Znavení pěvci jim padnou za oběť o to snáze, že se nad mořem nemohou nikam ukrýt. Protože se ptačí tahy odbývají hlavně v noci, loví i ostříži jižní dlouho do večera. Jejich kořistí se stávají ptáci do velikosti dudka. Když pak pozdě na podzim ptačí tahy skončí, jsou už mladí ostříži samostatní a odtahují též na své zimoviště.