Kogna dlouhozobý

Enicognathus leptorhynchus

Výskyt: Chile
Velikost: 40 cm
Hmotnost: 240 g
Kroužek: 9,5 mm
Počet vajec: 4-6 ks
Inkubační doba: 26 dnů
Potrava: Semena, plody, pupeny, kořínky...
velikost písma:  A A A
18.09.2013     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     9988 zobrazení     0 komentářů

Dospělí ptáci jsou tmavě zelení, na hlavě se sedavým nádechem, na temeni jsou pera se širokým tmavým lemováním. Čelo, uzdička a okolí očí jsou tmavě karmínově červené. Na břiše je hnědočervená skvrna. Ruční krovky modrozelené, vnější prapory ručních letek zelené s modrými konci. Ocas hnědočervený se zelenými konci. Zobák hnědošedý, duhovka červená, nohy hnědavé. Mladí se podobají dospělým, ale základní zbarvení je tmavozelené, méně žlutavé. Zobák je kratší a rohovinový, kůže v okolí oka bělavá (u dospělých šedá). Kogna dlouhozobý žije v úzkém pásu nížin mezi Andami a západním pobřežím jihoamerického kontinentu v Chile od Aconcagui na severu po ostrov Chiloé a severní Aysén na jihu. Je to lesní pták, který bývá řídce pozorován i v otevřenější zemědělsky využívané krajině, kam se stahuje zvláště v zimních měsících. Jeho početnost se výrazně snižuje s tím, jak pokračuje kácení lesů. Vliv měl i virus Newcastelské epidemie, který téměř vyhubil chilské holuby Columba araucana, a poměrně intenzivní lov. Kogna je hlasitý papoušek, nápadný, vyskytující se v hejnech. Na nocovištích se shlukují stokusová společenstva, která se ozývají navečer ohlušujícím řevem. Potravou jsou různá semena a plody, pupeny a kořínky, které v zemi vyhrabává dlouhým zobákem. Nejoblíbenější potravou jsou ale oříšky araukárie (Araucaria araucana). V březnu a dubnu, kdy dozrávají, se do araukáriových lesů slétají kognové zdaleka. Právě při dobývání jader z ořechů je dlouhý zobák užitečným pomocníkem. Kognové zaletují i do zahrad a ovocných sadů a na obilných a kukuřičných polích s dozrávající úrodou mohou značně škodit

Ve své domovině hnízdí v listopadu a prosinci v dutinách stromů. Tvoří kolonie a na jediném stromě může hnízdit v několika dutinách více párů. Hnízda byla nalezena i ve skalních štěrbinách. Při nedostatku stromových dutin si kognové dokonce ze suchých větví stavěli hnízda v hustých korunách stromů a keřů. Samice snáší 2-6 vajec a inkubace je většinou jen její povinností. Během dne ji ale samec na několik hodin střídá a ona létá za potravou. Do londýnské zoologické zahrady byl kogna dlouhozobý poprvé dovezen zřejmě v roce 1836, u nás je chován až od roku 1976, kdy ho získala pražská zoologická zahrada. První odchov se podařil v Holandsku u Blaauwa v roce 1913.

Kogna dlouhozobýNázvy ve světě

Latinsky: Enicognathus leptorhynchus, Anglicky: Slender-billed Parakeet, Dánsky: Langnæbsparakit, Finsky: chilenaratti, Francouzsky: Conure à long bec, Holandsky: Langsnavelparkiet, Italsky: Conuro beccosottile, Japonsky: hashinagainko, Japonsky 2: ハシナガインコ, Norsky: Langnebbparakitt, Německy: Langschnabelsittich, Polsky: rudosterka dlugodzioba, Rusky: Длинноклювый изумрудный попугай, Slovensky: červenochvost dlhozobý, Čínsky: 细嘴鹦哥, Španělsky: Cotorra Choroy, Švédsky: Smalnäbbad parakit

Komentáře ke zvířeti

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.