Koliha velká

Znaky

Koliha velká je největší z bahňáků, velká jako slepice. Samička má výjimečné dlouhý, sameček kratší silné prohnutý zobák. Na rozdíl od kolihy malé nemá na hlavě světlé či tmavé pruhy a na bocích temné skvrnky ve tvaru kapek. Rozpětí asi 110 cm.

Prostředí

Dříve byla koliha velká ptákem bezlesých bažin v nížinách, dnes obývá pozdě sklízené louky a pastviny, na severu i rašeliniště, vždy ale žije v blízkosti vody.

Rozmnožování

Kolihy přilétají na hnízdiště od konce března do června. Hned poté předvádí sameček svérázný svatební let, při němž oblé- tává svůj hnízdní okrsek. Jeho melodické trylkování je slyšet od nejčasnějšího rozbřesku. Při toku na zemi pobíhá s tlukoucími křídly kolem samičky. Samička klade většinou 4 vejce v intervalu 1 až 3 dnů a oba rodiče na nich asi 29 dní střídavě sedí. Přiblíží-li se nějaký rušitel, prchá sedící pták daleko od hnízda a teprve v určité vzdálenosti vzlétá. Mláďata se klubou v rozmezí asi 36 hodin. Čerstvě z vajec vyklubaná mají krátké přímé zobáky, které se začínají křivit teprve po 21 dnech. Ve stáří 28 dnů jsou už mladé kolihy téměř zcela opeřené, po 4 týdnech začínají létat, a když je jim dva a půl měsíce, dosahuje jejich zobák konečného tvaru a délky.

Potrava

Koliha velká požírá červy, plže, hmyz, pavouky, mladé žáby, na podzim i plody a semena. Koliha velká přezimuje v okolí Středozemního moře, zčásti v západní Evropě. Vzácně hnízdí v jižních a západních Čechách.