Holub hřivnáč

Columba palumbus

Výskyt: Evropa, Asie, severní Afrika
Velikost: 40 cm
Hmotnost: 500 g
Počet vajec: 2 ks
Inkubační doba: 15-17 dnů
Délka života: Kolem 12 let
Potrava: Semena, pupeny
velikost písma:  A A A
27.05.2014     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     6307 zobrazení     4 komentáře

Znaky

Holub hřivnáč je náš největší holub, dlouhý přes 40 cm, o rozpětí 75 cm a vážící až 500 g. Po stranách krku má bílé skvrny, které mladým ptákům chybí, mají také delší ocas než městští holubi nebo doupňáci. Hřivnáč je plachý lesní pták, vyhledávající si potravu také na polích. S výjimkou období hnízdění je prakticky němý.

Prostředí

Vysoký les, jak velké lesní komplexy, tak i lesy obklopené polnostmi. Na mnoha místech je holub hřivnáč hojným a dobře známým ptákem, jinde se vůbec nevyskytuje.

Rozmnožování

Svatební lety hřivnáčů můžeme pozorovat po celé léto. Pták vylétá z vrcholu stromu, příkře stoupá a pak slétá dolů klouzavým letem. Tyto lety můžeme považovat za létání nad hnízdištěm a končí v blízkosti stromu, odkud holub startoval. Holubi v parcích tokají i na zemi: samec čile cupitá okolo samice a významně se klaní. Přitom rozvírá vějířovitě ocas a tlumeně houká „grú ru". Pak několikrát poskočí sounož.

Rozmnožování hřivnáče se zdá na první pohled nedostatečné, protože klade jen dvě vejce. Zato ovšem hnízdí vícekrát v roce od dubna do srpna a je vždy připraven snést náhradní snůšku, přijde-li předchozí nazmar. Hnízdo je plochá velká mísa vysoko nebo nízko v koruně stromu a tak řídká, že můžeme proti jasné obloze vidět prosvítající vejce. Většinou bývá hnízdo ve vrcholcích hustých stromů. Na ostrovech v Severním moři, kde je stromoví nedostatek, hnízdí hřivnáči na zemi. Hlavní břímě odpovědnosti spočívá podle našich poznatků na holubici, neboť sedí na vejcích denně asi od 16. hodin do 8. hodiny následujícího dne, kdy ji vystřídává holub. Sezení se ve skutečnosti řídí instinktem, jinak by ptáci pochopitelně tak nejednali - nutit se k čemukoli dovede jen člověk. Holubi sedí na hnízdě velmi pevně. Jsou-li přesto vyplašeni, obvykle se snůšky vzdají. Je to zřejmě opatrnost osvědčená, neboť náhradní snůška má pak značnou naději, že zůstane neobjevena a neohrožena. Jako ostatní holubi krmí i hřivnáči mláďata „holubím mlékem" a semeny, a to obvykle jen dvakrát denně, ráno a večer.

Potrava

Jako pták vysokého smrkového lesa získává hřivnáč po většinu roku svou potravu, tj. smrková semena, z visících šišek, nebo je sbírá ze země. Na podzim sbírá i žaludy, které odlamuje z větví a celé polyká. V zimě ozobává pupeny a zavěšuje se přitom na větve jako akrobat. Na tak těžkého ptáka je to neobvyklá podívaná. Ráno vylétá též na pole a zobe zde zrní. Hejna hřivnáčů tak mohou na polích působit značné škody a jsou proto často na naléhání zemědělců objektem lovu. Hřivnáči patří mezi těch několik ptáků, jejichž počet se v poválečných letech v Evropě zvětšil. Patří k nim i hrdlička zahradní, racek chechtavý, lyska a několik dalších druhů. Všichni jsou to ptáci středně velcí, a proto souvisí zvýšení jejich počtu kromě zlepšené nabídky potravy snad s úbytkem jejich přirozených nepřátel - jestřába, sokola a lišky.

Všeobecně

Mladí holubi, vybraní z hnízda ještě v prachovém šatu, k člověku velmi přilnou. Jejich odchov pomocí kašičky pro kojence není nijak obtížný. Když takovému mláděti namočíme zobáček do poměrně řídké kaše, pak už ji samo srká.

Jsou-li však holoubata už opeřená, brání se při každém přiblížení člověka tlučením křídly.

V jižní Francii, kde se na podzim táhnoucí hřivnáči musejí při přechodu Pyrenejí stěsnat v poměrně úzkém prostoru, je lidé ve velkém množství odchytávají do sítí.

Holub hřivnáčNázvy ve světě

Anglicky: Woodpigeon, Dánsky: Ringdue, Finsky: Sepelkyyhky, Francouzsky: Pigeon ramier, Holandsky: Houtduif, Chorvatsky: Golub grivnjaš, Islandsky: Hringdúfa, Italsky: Colombaccio, Maďarsky: Örvös galamb, Německy: Ringeltaube

Foto: http://www.wildaboutbritain.co.uk

Komentáře ke zvířeti

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.

16.10.2016, 11:00
K nám se vrací Hřivnáč již druhým rokem. Sedne na okno, počká až mu nasypeme hrách, sezobe jej, zapije a po chvíli odletí. To je jeho téměř každodenní rituál. Doufáme, že se vrátí příští rok zase.
17.06.2016, 21:47
Pozoruji z balkonu holuby hřivňáče, jsou opravdu krásní, měli hnízdo blízko na smrku. Vylíhli se dvě holoubátka. Už byli velcí, seděli na hnízdě sami a rodiče je krmili. Před několika dny hnízdo prázdné, ale zjistila jsem, že se holoubátka přesunula na vedlejší dva stromy a byli pořád krmeni, jenže dnes foukla silný vítr a neviděla jsem je, myslíte, že mohla spadnout, nebo se jenom víc schovala? Na další stromy by se asi v tom větru nevydala, jsou dost daleko. Připadá mi, že je starý hledá.
23.05.2016, 07:00
Pozorovala jsem jejich hnízdo v koruně stromu před bytem v husté městské zástavbě, vzdálenost od okna asi 4 m, v zaměstnání, letos si staví hnízdo v příměstské části
na vysoké vrbě asi ve výšce 7-8 m, 4 m od frekventované silnice na břehu potoka a materiál sbírají na zahradě, pravděpodobně holub, brzo ráno sbírá posekanou trávu,
a v zobáku nosí na hnízdo, lidského hlasu se nebojí, sdělím zde další pozorování
01.05.2016, 14:17
Párek holubů hřivnáčů se letos od března zdržuje na naší zahradě na východním okraji Prahy - Hájů. Většinu dne tráví na trávě. Občas se posadí na větve vlašského ořechu. Nejsou plaší. Když vyjdeme na zahradu, odkráčí pomalu houpavým "kachním" krokem, ale neodlétnou.