Pěvuška modrá

Znaky

Pěvuška modrá je pták velký jako vrabec s ocelově šedou hlavou a krkem. Váží 20 g, dlouhý je 15 cm. Nenápadný, většinou tichý, skrytý v hustém křoví. Volání je jemné „cit".

Prostředí

Mlází, okraje lesů, zahrady, křoviska. Až do minulého století byla pěvuška modrá ptákem vlhkých bažinatých horských lesů a místy ve východní Evropě je na toto prostředí odkázána ještě dnes. V západní a střední Evropě se však stala, stejně jako kos, běžným ptákem parků a zahrad. Proklouzává nenápadně houštinami a objevuje se jen tehdy, když si vyletí zazpívat na nějakou vyčnívající větev. Její zpěv je krátká a zvonivá melodie, kterou můžeme zaslechnout i za krásných zimních dnů.

Rozmnožování

Hnízdečko pěvušky je tak charakteristické, že je poznáme i tehdy, je-li opuštěné. Jeho spodní část tvoří miska ze stébel, do horní části je zapracován převážně mech, výstelku tvoří jemné peří a chlupy. Hnízdo můžeme najít ve vegetaci na zemi i v křoví, zřídka výše než metr nad zemí.

První snůška se objevuje v dubnu, druhá v červenci. První obvykle přijde vniveč jednak proto, že v dubnu ještě není půdní vegetace dostatečně hustá, aby hnízdo zakryla, jednak i proto, že pleniči hnízd, jako straky či sojky, nemají v dubnu ještě zdaleka tak široký výběr potravy, jako v červenci. Nápadně bledě modrá vajíčka poskytují ve svém mechovém hnízdečku krásný obrázek. Mnohá snůška padne do oka ničiteli ale právě proto, jak je barevná. Zoologům není zcela jasné, proč nejsou vajíčka pěvušky modré barevně maskována jako vejce mnoha jiných na zemi hnízdících ptáků.

Mláďata pěvušky modré mají tak svítivě oranžově červený vnitřek zobáčku jako snad žádní jiní pěvci. Jen dva body na jazyku jsou bílé, koutkové lemy jsou růžové. Když mláďata zůstávají v hnízdě sama, tyto nápadné barvy blednou.

Když opustí hnízdo, jsou mladí ptáci hnědě skvrnití, jak je tomu i u mladých červenek a rehků zahradních. Mladé pěvušky opouštějí hnízdo 10 až 14 dní po vyklubání. Nedovedou ještě létat a ukrývají se obratně v husté vegetaci, odkud na sebe upozorňují rodiče škemravým voláním. Blíží-li se nebezpečí, ptáčata ihned zmlknou.

Potrava

Pěvuška modrá loví hmyz a požírá semena. Jako praví ptáci, živící se zrny, mají pěvušky modré vyvinuté volátko, tj. rozšířenou zažívací trubici, kde se semena shromažďují a změkčují. Staří ptáci krmí mláďata často z volátka.

Všeobecně

Pěvušky modré jsou částečně tažní ptáci. Pěvušky ze severních a východních oblastí v zimě táhnou do teplejších krajů, zatímco na jihu a na západě žijící ptáci přezimují na hnízdištích. Ve střední Evropě žijí pěvušky celoročně a v zimě se objevují často u krmítek. Tady se zdržují převážně na zemi a sbírají zrníčka, která pěnkavy a jiní pěvci z krmítka při zobání vyházeli. Tyto pěvušky jsou často hosty ze severních zeměpisných šířek, mnohé naše pěvušky přetahují na zimu do jižní a západní Evropy.

Pěvuška modrá a pěvuška podhorní jsou jediní středoevropští zástupci na druhy málo početné čeledi pěvuškovitých. Celkem známe 12 druhů pěvušek, všechny zařazujeme do téhož rodu.

Názvy ve světě

Pěvuška modrá

Anglicky: Dunnock, Finsky: Rautiainen, Francouzsky: Accenteur mouchet, Holandsky: Heggemus, Chorvatsky: Sivi popić, Islandsky: Runnatítla, Italsky: Passera scropaiola, Maďarsky: Erdei szürkebegy, Německy: Heckenbraunelle

Mohlo by vás také zajímat

Papoušíček modravý,  Agama modrá (černokrká),  Čírka modrá,  Straka modrá,  Slavík modráček,  Modrásek černoskvrnný,  Stužkonoska modrá,  Zlatěnka modrá,  Pěvuška podhorní,  Slípka modrá