Pěnice pokřovní

Znaky

Pěnice pokřovní je o něco menší než pěnice hnědokřídlá, délka 13,5 cm proti 14 cm. Celkový vzhled je šedý, spodní strana bílá, křídla nemají rezavé zbarvení. Boky jsou tmavé. Cvrčivý zpěv končí klapavou slokou, za níž ptáček vděčí svému lidovému německému názvu „klapající pěnice".

Prostředí

Křoviska, vyšší nežli ta, v nichž hnízdí pěnice hnědokřídlá. Pěnice pokřovní žije i v ovocných zahradách, parcích a sadech. Její stav neustále klesá.

Rozmnožování

U nás žijící pěnice pokřovní začínají být z jara nápadné teprve tehdy, když se dají samečkové do zpěvu. Jejich zpěv začíná tiše, stoupá a zesiluje až k hlasité závěrečné árii.

Od poloviny května, zhruba čtrnáct dní po příletu na hnízdiště, začínají pěnice stavět hnízdo. Pracují na něm oba rodiče, zhotovují je ze stébel trávy a vykládají je nejjemnějšími kořínky. Většinou je v hustém křoví ve výši kotníků či kolen, někdy i výše. Často je objevíme v jalovci nebo hustém mladém smrku. Snůšku z prvního hnízdění najdeme ve druhé polovině května, z druhého začátkem či v polovině července. Ptáci jsou v hnízdě velice plaší a mohou je opustit už tehdy, když se jen na vajíčka podíváme. Samička sedí na vajíčkách 11 až 12 dní a zůstává pak ještě sedět na holých a slepých ptáčatech. Koncem června opouštějí hnízdo první mladé pěnice asi 10. až 11. den po vyklubání z vajec.

Potrava

Hmyz a pavouci. Ptáci je sbírají ze špiček větví a z listů. Na podzim se živí i bobulemi.