Kalous ušatý

Znaky

Kalous ušatý je středně velká sova - rozpětí 90 centimetrů - s nápadnými péřovými oušky. Je aktivní jen v noci. Za dne sedí s přilehlým peřím přitlačen ke kmeni nebo v nejhustším houští. Při toku během března a dubna vydává nepříliš hlasité „hůů". Mladí ptáci po opuštění hnízda ječivě pískají v korunách stromů.

Prostředí

Rozlehlé lesy i lesy v lukách a parky ve městech. Za krutých mrazů se kalous ušatý občas objeví i v osadách, kde čeká u krmítek na drobné ptáky.

Rozmnožování

Hlavní dobou hnízdění je duben, čerstvé snůšky byly však nalezeny i v květnu - snad proto, že v té době jsou už volná vraní hnízda, v nichž kalousi s oblibou hnízdí. Jako takřka všichni ptáci s maskovacím zbarvením sedí na vejcích velmi pevně. Během sezení přináší samec samici potravu. Počet vajec 5-8, doba sezení 27-28 dní. Hnízdní biologie stejná jako u ostatních sov Samice sedí na vejcích od snesení prvního, takže se mláďata klubou postupné během jednoho týdne a jsou různě velká. Zda přežijí všechna, závisí na množství potravy. Mladé sovičky se klubou slepé. Při krmení jim matka vkládá do zobáčků kousky masa přiměřené velikosti. Ještě slepá mláďata chňapou po soustu, dokud je nezískají a s námahou nespolknou. Během května vylétá většina mláďat z hnízda a podle křiku je můžeme lehko spočítat. Stav kalousů značně kolísá podle potravní nabídky. Párek kalousů sice může jako většina sov pobývat stále ve svém revíru, ale přelétající mláďata se usídlují tam, kde nacházejí dostatek potravy. Někdy tak dochází ke značnému přemnožení kalousů. V letech chudých na potravu, zvláště během krutých zim, umírá mnoho sov a zůstává jen „železná zásoba". Tak místy dochází k drastickému snížení počtu. Možná, že existuje i rezerva nespárovaných ptáků, kteří se pak vynoří v místech, kde jsou revíry opuštěné.

Mladé sovy zůstávají s rodiči pohromadě až do časného podzimu. Rodiče je nadále krmí, takže je během srpna slyšet jejich žebronivé volání. Trvá zřejmě dlouho, než se zaučí v obtížném nočním lovu.

Potrava

Kalous je téměř výhradně lovcem myší. Obvykle loví na čekané, někdy za pomoci zraku, jindy sluchu. Dovede chytit myš, schovanou a hlodající pod hustou trávou a odlétá s ní i s chomáčkem vytržených stébel. Středoevropští kalousi jsou stálí ptáci. Jasnou předností je přitom přesná znalost vlastního revíru - ta vyváží újmu dlouhých zimních zasněžených nocí. V zimě loví kalousi i drobné ptáky, v létě je podstatnou součástí potravy hmyz. Při útoku obrací sova jeden ze tří předních prstů dozadu, takže může kořist pevně obejmout. Stejně jako krahujcovití usmrcuje kořist tím, že ji probodne drápy. Ulovenou myš ihned spolkne.

Pod stromem, kde kalous ušatý hoduje, se časem hromadí nesčetné vývržky. Jejich rozbor dává dobrý obrázek o potravní ekologii sovy i o tom, které druhy drobných hlodavců žijí v jejím revíru.

Názvy ve světě

Kalous ušatý

Anglicky: Long-eared Owl, Finsky: Sarvipöllö, Francouzsky: Hibou moyen-duc, Holandsky: Ransuil, Chorvatsky: Mala ušara, Islandsky: Eyrugla, Italsky: Gufo comune, Maďarsky: Erdei fülesbagoly, Německy: Waldohreule, Norsky: Hornugle, Polsky: Sowa uszata

Mohlo by vás také zajímat

Alexandr růžový vousatý,  Lori vousatý,  Puštík vousatý,  Kalous pustovka,  Jelenec ušatý,  Medvěd ušatý,  Pes ušatý,  Tamarín vousatý,  Ježek ušatý,  Tuleň vousatý