Puštík obecný

Znaky

Puštík obecný je velkohlavá středně velká sova bez péřových oušek. Její peří je šedé nebo hnědé. Má velké, téměř černé oči. Hlas v době toku je houkavý, dvoutónový a lze jej slyšet téměř po celý rok, zvláště pak koncem zimy a na podzim. Volání samičky zní jako „kiuviť. Když mladí ptáci opouštějí hnízdo, ozývá se jejich kvičivé volání v lese do daleka. Puštík je aktivní výhradně v noci, za slunných zimních dnů se však ukazuje ve vchodu do své hnízdní dutiny. Samička má v rozpětí asi 1 m, sameček je menší.

Prostředí

Puštík obecný je úspěšný při osídlování kulturní krajiny. Dává přednost parkovému kraji a proniká až do samého srdce měst, nevyhýbá se však ani souvislým lesům. Protože je výrazně nočním ptákem, můžeme jej pozorovat jen zřídka. Nelze jej ale přeslechnout, protože se jeho hlas rozléhá za klidných měsíčných nocí na kilometr daleko.

Rozmnožování

Puštík obecný hnízdí ve zpuchřelých stromech, senících a na kostelních věžích. Vejce kladou často bez podestýlky někde v koutě. Téměř všude trpí nedostatkem doupných stromů a nezřídka hnízdí i v opuštěných vraních hnízdech nebo na zemi mezi kořeny stromů či v trámoví budov. Samička klade vždy po dvou dnech jedno vejce dlouhé v průměru 47 mm. Celá snůška obsahuje 3 až 5 vajec a závisí na nabídce potravy. Samice sedí od snesení prvního vejce a mláďata se klubou po 28 až 30 dnech. Na vejcích sedí jen samička a sameček ji přitom zásobuje potravou. Městští puštíci hnízdí často už v únoru a v březnu. Mladí ptáci opouštějí hnízdo asi po 4 týdnech. Díky drápům a zobákům obratně šplhají a vylézají často ze dna dutého stromu mnoho metrů vysoko. V době, kdy hnízdo opouštějí, jsou staří ptáci zvláště útoční a mohou drápy napadnout vlasy a oči člověka. Proto už musel být uzavřen pro chodce mnohý úsek cesty v parku a jsou zprávy o dost těžkých zraněních, způsobených puštíky.

Mladí ptáci se osamostatňují teprve dva až tři měsíce po opuštění hnízda - noční lov vyžaduje dlouhou učební dobu. Po řadu týdnů opatřují proto mladým ptákům potravu jejich rodiče a mladí na sebe upozorňují hlasitým voláním.

Potrava

Puštíci jsou odvážní lovci a mají tak dlouhé drápy, že mohou přemoci kořist velikosti krysy nebo holuba. V létě tvoří potravu puštíků hlavně myši a rejskové, kterých někdy nanosí do hnízda menší zásobu. V zimě loví v parku i ptáky. Mává tak dlouho křídly před místy, kde ptáci spí, až vyplašeni vyletí a puštík je ve vzduchu uloví. Někteří „specialisté" dovedou dokonce v noci vniknout do holubníků a lovit zde holuby. Puštík létá téměř nehlučně, při letu nevydává krátkovlnné šumy až po ultrazvuk, což by zvláště mohlo jeho oběti předem varovat.

Všeobecně

Za chladných zimních dnů sedí puštíci i za dne na slunci, s oblibou i na komínech, z nichž stoupá teplý vzduch. Lidé si často přinášejí domů mladé puštíky v domnění, že je rodiče opustili. Odchovat takové soví mládě však vyžaduje značnou zkušenost a péči. Všestranný a přizpůsobivý puštík obecný je jedinou evropskou sovou, jejíž stav není dosud ohrožen.