Rorýs velký

Znaky

Rorýs velký je podstatně větší než rorýs obecný - jeho rozpětí je asi 60 cm proti 40 cm rorýse obecného - a má bílé břicho. Jeho hlas je hlasité a nápadné trylkování.

Prostředí

Skalní stěny, soutěsky, příkré břehy, vysoké budovy od mořské hladiny až po velehory. Na severu ohraničují jeho životní prostředí období špatného počasí: ve Švýcarsku se můžeme setkat ve skalních výklencích, kde ptáci hnízdí, s nesčetnými mrtvými rorýsy, kteří pošli hlady.

Rozmnožování

V březnu a v dubnu se rorýsi velcí vracejí ze zimovišť ve východní Africe. Kolonie tvoří často stovky párů, řidčeji hnízdí i jednotlivě ve skalních výklencích a dutinách. Vše, z čeho je postaveno drobné hnízdo z prvního roku – peří, vlna a stébla - ptáci nachytali ve vzduchu a slinami slepili do tvaru misky. Ve Středomoří, kde lidé tradičně loví všechny i nejdrobnější ptáky k jídlu, lovili dříve tyto rorýsy v okolí hnízdní kolonie „na udici". Lovec ležel nahoře na hraně skály a nechali háček s peříčkem jako návnadou poletovat nad propastí. Tento způsob lovu se však při současném nízkém stavu rorýsů velkých už nevyplatí. Ptáci používají hnízdo opakovaně a během let je neustále přistavují.

Vejce kladou v první polovině května. Na 2 nebo 3 vejcích sedí ptáci 18 až 21 dnů a chovají se na hnízdě velmi hlučně. První mladí ptáci opouštějí hnízda v červenci. Na zimoviště odtahují v září.

Potrava

Vzdušný plankton, tj. veškerý drobný hmyz, který sice aktivně létá, ale přitom je hříčkou větru. S oblibou se rorýs velký živí i komáry, tančícími v hejnech. Let rorýse velkého působí silácky - nepoletuje jen ve větru, ale zároveň si s větrem hraje. Pije za letu.