Popis
Čelo, temeno, uzdička, a brada jsou modravé až fialové, zbylá část hlavy tmavší hnědočerná. Límec je žlutozelený, prsa červená (u některých subspecií s červenomodrými příčnými pruhy), břicho tmavě zelené holeně a spodní ocasní krovky spíše žlutozelené. Hřbet, křídla, kostřec i rýdovací pera jsou zelená. Zobák a duhovka jsou oranžové až červené, noha šedavá. Mladí jsou tmavší, zobák mají hnědočerný, duhovku hnědou.
Výskyt
Lori mnohobarvý obývá v mnoha subspeciích rozsáhlá území v Indonésii (ostrov Bali, Florea, Malé Sundy), Novou Guineu, Šalamounovy ostrovy, Nové Hebridy, Novou Kaledonii, ostrovy Loyalty a široký vlhčí pás lesů od severu Austrálie přes východní pobřeží po jižní Viktorii a Tasmánii.
Život v přírodě
Lori mnohobarvý žije v tropických deštných pralesích, narazit na něj lze i v otevřené krajině, v parcích a na zahradách ve městech. Někdy bez strachu zaletuje, na krmítka, kde je turistickou atrakcí. Často migruje za potravou, stále se drží v korunách stromů. Hnízdí v dutinách stromů v různou roční dobu, samice snáší 2-3 vejce, která sama zahřívá. Oba rodiče krmí 60 dnů.
Chov
Jako první je zřejmě dovezl do Evropy botanik J. Banks, doprovázející v letech 1768 až 1771 slavného mořeplavce Jamese Cooka na jeho objevitelských cestách. Také u nás byl lori mnohobarvý vystavován velice dávno, na prvních slavných pražských výstavách exotických ptáků v letech 1879 až 1881. Chov se dlouho nedařil díky nárokům na krmivo. Dnes ke možné sehnat aklimatizované ptáky, kteří přijímají náhradní krmivo, nevadí jim ani občasné poklesy teploty k bodu mrazu a při dobré péči se rozmnožují. U nás je s úspěchem rozmnožovali např. v pražské zoologické zahradě.
Potrava
Instantní krmení pro lorie, drobný hmyz, ovoce, bobule a divoké plody z přírody, ovocné šťávy, med, dětské kaše, naklíčená semena.
Komentáře ke zvířeti