Vlha pestrá

Znaky

Vlha pestrá je pestrý pták, který většinou číhá na telegrafních či elektrických drátech, odkud vylétá na lov kolem něj letícího hmyzu.

Prostředí

Polopouště, stepi, stepi se stromy, pokud se v nich vyskytují terénní zlomy s hlinitými nebo sprašovými stěnami. Vlhy hnízdily v hlinitých a pískových lomech ve střední Evropě už dříve, a proto se na ně zaměřovala pozornost okolních ornitologů a přátel přírody. Vlhy patří do převážně tropického řádu srostloprstých.

Rozmnožování

Vlhy pestré hnízdí v koloniích, vzácněji i jednotlivě. V hlinitých stěnách si párek ptáků vyhrabává hnízdní nory, které mohou být až 2 metry hluboké a končí hnízdní kotlinkou. Nora je vždy zařízena tak, aby byl odsud volný výhled. Většinou je nacházíme v příkrých hlinitých stěnách, někdy i na rovině, kde mohou vést šikmo do země. Během stavebních prací si vlhy značně obrousí zobáky, jejich špičky jim však zase brzy dorostou.

V hnízdních koloniích žijí ptáci po celá desetiletí. V hnízdní kotlince není žádná podestýlka a ptáci trus mláďat nevynášejí, takže kotlinka po víceletém používání obsahuje vysokou vrstvu nestrávených zbytků hmyzu. Samečkové vlhy tokají v první polovině května a přitom předávají samičce potravu. V polovině května začíná také samička klást vejce, na nichž sedí 20 až 22 dnů. Mláďata se ve vchodu do nory objevují asi po třech týdnech a asi týden nato už vylétají.

Potrava

Hmyz, mimo jiné i vosy a včely.