Znaky
Vlha pestrá je pestrý pták, který většinou číhá na telegrafních či elektrických drátech, odkud vylétá na lov kolem něj letícího hmyzu.
Prostředí
Polopouště, stepi, stepi se stromy, pokud se v nich vyskytují terénní zlomy s hlinitými nebo sprašovými stěnami. Vlhy hnízdily v hlinitých a pískových lomech ve střední Evropě už dříve, a proto se na ně zaměřovala pozornost okolních ornitologů a přátel přírody. Vlhy patří do převážně tropického řádu srostloprstých.
Rozmnožování
Vlhy pestré hnízdí v koloniích, vzácněji i jednotlivě. V hlinitých stěnách si párek ptáků vyhrabává hnízdní nory, které mohou být až 2 metry hluboké a končí hnízdní kotlinkou. Nora je vždy zařízena tak, aby byl odsud volný výhled. Většinou je nacházíme v příkrých hlinitých stěnách, někdy i na rovině, kde mohou vést šikmo do země. Během stavebních prací si vlhy značně obrousí zobáky, jejich špičky jim však zase brzy dorostou.
V hnízdních koloniích žijí ptáci po celá desetiletí. V hnízdní kotlince není žádná podestýlka a ptáci trus mláďat nevynášejí, takže kotlinka po víceletém používání obsahuje vysokou vrstvu nestrávených zbytků hmyzu. Samečkové vlhy tokají v první polovině května a přitom předávají samičce potravu. V polovině května začíná také samička klást vejce, na nichž sedí 20 až 22 dnů. Mláďata se ve vchodu do nory objevují asi po třech týdnech a asi týden nato už vylétají.
Potrava
Hmyz, mimo jiné i vosy a včely.
Komentáře ke zvířeti