Budníček menší

Znaky

Hřbetní strana je hnědošedá, nohy tmavé. Typický zpěv zní jako „cilp- calp - cilp".

Prostředí

Budníček menší obývá nejčastěji světlé listnaté lesy, polní lesíky, zahrady, zvláště ve vlhčích polohách.

Rozmnožování

Samečkové se ze zimovišť vracejí 5 až 8 dní před samičkami a se zpěvem obsazují své hnízdní revíry. Při zpěvu sedí na nejvyšší větvi a točí se sem a tam. Umlkají pozvolna v červenci, během období pelichání v srpnu jsou tiší. Ještě předtím než na podzim odlétají, začínají zase váhavě zpívat, jakoby slibovali, že se zas příštího jara vrátí. V zimovištích zpívají z plných hrdel. Nenápadnou „sloku" mají vrozenou.

Kulovité hnízdo s postranním vchodem buduje na zemi mezi spadaným listím nebo nízko v křoví jen samička, vždy však při okraji volnějšího prostoru. Ke stavbě hnízda používá budníček menší jen materiál z nejbližšího okolí, takže vzniká stavba dobře zamaskovaná. Nápadnější je většinou jen tmavý vchod. Samička klade v poslední dekádě května a začátkem června 5 až 7 vajec, na nichž sedí asi 13 dní. Mláďata zůstávají v hnízdě asi 15 dní po vyklubání. Kromě sezení na vejcích musí se samička starat sama většinou i o potravu pro mláďata, sameček v blízkosti hnízda jen zpívá, čímž každopádně odrazuje konkurenci vlastního druhu. Když se mláďata vyklubou, sedí na nich samička ještě 3 dny a nadále s nimi v hnízdě i spí. Sameček se na krmení podílí až později. V období nejintenzívnějšího růstu přirůstají mláďata denně asi o 1 gram, což představuje přes 20 % jejich hmotnosti. Až 200krát přilétají každodenně rodiče s potravou pro mladé, mimoto zhruba stejně často odlétají s trusem potomstva.

Potrava

Budníček menší požírá hmyz a pavouky, na podzim i bobule.