Znaky
Kvíčala je velká jako kos. Pestrý pták s šedou hlavou a nápadnou kresbou na hrudi. Je velmi společenská, má štěbetavý hlas.
Prostředí
Drozd kvíčala obývá lesy, polní lesíky, parky, zahrady, okraje lesů při vlhčích loukách.
Rozmnožování
Hnízdí v koloniích, kde společně v témž čase staví hnízda až 30 párů, často několik párů na jednom stromě. Hnízda jsou důkladně vybudované hluboké mísy umístěné někdy vysoko, někdy nízko, někdy zcela volně a jindy skrytě. Mnohé kvíčalí kolonie zcela vyplení vrány, straky nebo sojky. Kvíčaly se brání tím, že na nepřítele vrhají ve střemhlavém letu trus. Takové bomby z trusu jsou nebezpečné zbraně, protože mohou peří útočníka tak zašpinit a slepit, že je neschopen letu. I lidé, kteří mají co dělat v kolonii kvíčal, musí počítat s „ostřelováním", stejně i káně, která loví v blízkosti kvíčalí kolonie myši. Stavba hnízda trvá ptákům 4 až 5 dní, samice kladou 4 až 7 vajec, sedí na nich asi 12 dní, stejně dlouho zůstávají mladé kvíčaly na hnízdě. Kvíčaly hnízdí od dubna do června dvakrát v roce.
Potrava
Červi, plži, hmyz, na podzim takřka výhradně bobule (jalovcové bobulky, jeřabiny aj.).
Všeobecně
Zhruba od r. 1850 se původně čistě severské kvíčaly začaly šířit na jihozápad a dnes jsou všude ve střední Evropě dosti hojné, šíření jejich hnízdišť však ještě neskončilo.
Až do přelomu století byla protahující hejna kvíčal hromadně odchytávána a jako tzv. jalovcoví ptáci byli prodáváni na trzích. Díky požívání jalovcových bobulí mělo totiž jejich maso hořce kořeněnou, zvláštní chuť. Nakonec byl ale lov kvíčal na lep zakázán.
Komentáře ke zvířeti