Kos horský

Znaky

Díky světle lemovanému peří působí kos horský, jakoby byl pokryt šupinami. Sameček má bílou, samička šedobílou podkovovitou skvrnu na hrudi. Na zemi poskakuje velkými skoky. Mladí ptáci se po vyhnízdění podobají mladým kvíčalám. V srpnu a v září pelichají a jsou pak podobní samičce, jsou však celkově světlejší a mají skvrnu na hrudi jen slabě naznačenou. Kos horský je o něco menší než kos černý, dlouhý 24 cm proti 25 cm kosa černého. Jeho hlas zní „tak...tak".

Prostředí

V Alpách žije kos horský ve světlých lesích hlavně mezi 1400 a 1700 m. n.m. i v klečovém stupni. Na Šumavě i v našich severních pohraničních horách se s ním setkáváme zhruba nad 800 m. n.m. Na severu žije ve smrkových lesích, v bažinatých lesích a severně od lesní hranice i v tundře.

Rozmnožování

Jeho zpěv se podobá zpěvu kosa černého, je ale méně melodický, jednotvárnější a kratší. Kos horský staví typické kosí hnízdo obvykle nízko, zřídka výše než 2 m, ve smrkových lesích, severně od lesní hranice i na zemi. Hnízdo staví jen samice. O tom, zda se sezení účastní i samec, se údaje neshodují. Hnízdí od dubna do června, časté jsou dvě snůšky. Na vejcích sedí 14 dní, po stejně dlouhé době mladí ptáci vyletují z hnízda.

Potrava

Červi, plži, hmyz. Na podzim i bobule, s oblibou jalovcové.

Všeobecně

Během ledových dob byl kos horský domovem po celé nezaledněné části Evropy. Když se začalo oteplovat, stěhoval se jednak na sever, jednak do vysokých pohoří. Tak vznikl jeho dnešní ostrůvkovitý areál rozšíření. Uvnitř tohoto areálu se v jednotlivých oblastech vyvinuly rozličné rasy.