Šoupálek krátkoprstý

Certhia brachydactyla

Výskyt: Evropa, Afrika
Velikost: 12-13,5 cm
Hmotnost: 7,5-11,5 g
Počet vajec: 4-12 ks
Inkubační doba: 13-15 dnů
Potrava: Hmyz a pavouci
velikost písma:  A A A
15.12.2014     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     854 zobrazení     1 komentář

Znaky

Velmi podobný šoupálkovi dlouhoprstému. Délka zobáku je variabilní, ale většinou je o něco delší nežli zobák šoupálka dlouhoprstého, spodní strana je špinavě bílá, na bocích přechází do hnědavé barvy. Temeno je méně výrazně skvrnité. Hlavním rozlišovacím znakem je zpěv, který sameček vyluzuje v krátkých odstupech, když šplhá v korunách stromů: „tit didelit tit“.

Až roku 1850, zhruba 100 let po ostatních evropských ptácích, byl šoupálek krátkoprstý uznán za samostatný druh, a to Christianem Ludwigem Brehmem, otcem známého Alfreda Brehma. Druhy se pravděpodobně rozštěpily během ledových dob, přičemž současný šoupálek krátkoprstý se šířil zpět na sever ze Španělska, šoupálek dlouhoprstý z jihovýchodní Evropy.

Prostředí

Listnaté a smíšené lesy, parky, ovocné zahrady, na jihu lesy korkových dubů. Ve střední Evropě je šoupálek krátkoprstý spíše ptákem nížin.

Rozmnožování

Stavba hnízda začíná v dubnu vyhledáváním štěrbiny ve stromě, pod odchlípenou kůrou, někdy také v hromadách dřeva a v trhlinách budov. Hnízdo šoupálka tvoří malé větvičky, kousky kůry, mech a chlupy. Podle toho, jak je štěrbina velká, je často drobounké, jindy velké. Najdeme je většinou obtížně, někdy podle toho, že ze štěrbiny trčí větvičky. Bývá ve výšce 2 až 4 m. Hnízdečko staví a na vejcích sedí jen samička. Když hnízdění v dubnu začne, umlká zpěv samečků - ti zpívají tedy jen několik týdnů. Samička na hnízdě pracuje dva týdny a naplňuje i štěrbiny na metr hluboké malými větvičkami a kousky kůry. Vchod do hnízda bývá široký 25 až 45 mm. Vlastní hnízdní jamka je vystlána chlupy a peřím. Na jihu bývají v roce dvě snůšky, první v dubnu, druhá v červnu. Na vejcích sedí jen samička 13 až 15 dní, mláďata vyletují z hnízda po 15 až 16 dnech. Při vyrušení staří ptáci snůšku lehko opustí. Šoupálci obsazují i ptačí budky se štěrbinovitým vstupním otvorem, které lze zakoupit v obchodech se zvířaty, tyto budky ale většinou zaberou drobné sýkory.

Na podzim se šoupálci krátkoprstí zamíchávají často do smíšených hejn sýkor a s nimi přetahují zimním lesem.

Potrava

Šoupálek krátkoprstý loví hmyz a pavouky, po nichž ptáci slídí ve štěrbinách v kůře. Spirálovitě šplhají po kmeni vzhůru.

Na ptačí krmítko se stahují jen zřídka a nepravidelně. I v zimě nacházejí pod kůrou dostatek hmyzu a jeho larev.

Všeobecně

V zimě táhnou jednotliví šoupálkové krátkoprstí ve smíšených skupinách sýkor lesem, jinak jsou však svému okrsku věrní.

Šoupálek krátkoprstýNázvy ve světě

Anglicky: Short-toed Treecreeper, Finsky: Etelänpuukiipijä, Francouzsky: Grimpereau des jardins, Holandsky: Boomkruiper, Chorvatsky: Dugokljuni puzavac, Islandsky: Garðfeti, Italsky: Rampichino, Maďarsky: Rövidkarmú fakusz, Německy: Gartenbaumläufer

Foto: http://pticyrus.info

Komentáře ke zvířeti

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.

04.03.2016, 11:38
a