Strnad rákosní

Znaky

Sameček má v době hnízdění černou hlavu a bílý proužek v týlu. Po podzimním pelichání je toto kontrastní zbarvení překryto šedými lemy per. Během zimy se tyto lemy ztrácejí a opět se objevuje původní kontrast. Nenápadnou samičku lze za tahu jen nesnadno poznat, hlavně když ji vidíme samotnou. Délka je 15 cm.

Prostředí

Trávou porostlé bažiny s vtroušenými keři, houštiny na mokrých lukách, světlé rákosiny. Strnad rákosní nešplhá tak obratně jako rákosníci, ale jeho způsob života se značně odlišuje od ostatních strnadů, kteří se dovedou pohybovat prakticky jen na zemi a ve vzduchu. Za tahu odpočívají strnadi rákosní i na zaplevelených polích.

Rozmnožování

Sameček strnada rákosního přednáší s citem svou krátkou píseň, samička mezitím staví jako všichni strnadi na zemi hnízdo pod převislou starou trávou na nějakém suchém místě v podmáčeném terénu. Když samičku vyplašíme z hnízda, odlétá podivným pomalým třepotavým letem. Mláďata krmí rodiče zpočátku hmyzem, později zčásti i semeny. Strnadi rákosní hnízdí od května do června ve dvou snůškách, na vejcích sedí 10 až 13 dní. Stejně jako vejce ostatních strnadů jsou na různobarevném podkladu zdobena zvláštní kresbou kroucených čar a škrábanců.

Potrava

Jako u většiny strnadů v létě hlavně hmyz, na podzim a v zimě spíše semena a zelené výhonky.

Všeobecně

Stavba těla strnada rákosního potvrzuje, že je pravým strnadem a nic nenasvědčuje tomu, že není ptákem pozemním, ale ptákem, který šplhá v rákosí.