Strnad cvrčivý

Znaky

Od stejně velkého strnada obecného - délka 16,5 cm - se obě pohlaví strnada cvrčivého liší olivově šedým, nikoli skořicově hnědým kostřecem, sameček mimoto i kontrastním zbarvením obličeje a černým hrdlem. Zpěv upomíná na hlas střízlíka, postrádá však jeho dlouhý závěr.

Prostředí

Zatímco původním domovem většiny druhů strnadů jsou rozlehlé asijské stepi, je strnad cvrčivý především druhem západoevropským. Zde se na severu vyskytuje v pahorkatině, směrem k jihu se stále více mění v horského ptáka. V České republice je velmi vzácný. K nám pouze vzácně zaletuje. Dosud byl zjištěn osmkrát, naposledy v březnu 1990 u Dětmarovic.

Rozmnožování

Podobně jako pěnice umísťuje strnad cvrčivý hnízdo v křoví až do výšky asi 2 m, často je však staví i na zemi pod keřem. Jako u jiných strnadů je to tlustostěnná stavba ze suchých travních stébel. Strnad cvrčivý hnízdí s oblibou na okrajích lesů, v hájích, parcích, často na suchých slunných svazích. Hnízdí v květnu a v červnu, na jihu i koncem dubna a má obvykle dvě snůšky. Sedí nejčastěji na 3 až 4 vejcích, ze kterých se mláďata líhnou po uplynutí 12 až 13 dnů. Mláďata zůstávají poté v hnízdě dalších 10 až 15 dní, i po opuštění hnízda zůstávají ještě několik dnů závislí na rodičích.

Potrava

V létě loví strnad cvrčivý hlavně hmyz, na podzim sbírá ze země semena.