Dlask tlustozobý

Znaky

Velký asi jako špaček, má mohutný zobák a krátký ocas. Létá rychle a lehce, na zemi se pohybuje pomalu a rozvážně, poskakuje nebo kráčí se vzpřímeným tělem. Většinou se dlask tlustozobý zdržuje v korunách stromů, slétá však i k zemi, aby hledal spadlé plody.

Prostředí

Listnaté a smíšené lesy se starými stromy, ovocné zahrady, parky, v zimě je též obdivovaným hostem na ptačích krmítkách.

Rozmnožování

Samečkové začínají zpívat už v únoru, první hnízda však můžeme najít až koncem dubna, většinou na listnatých stromech a ve výšce 2 až 9 m. Před pářením poskakuje sameček kolem samičky a vystavuje na odiv nejkrásnější části svého opeření.

V dubnu se zbarvuje zobák obou pohlaví do ocelové šedi, po vyhnízdění je opět světle hnědý. Samička staví úhledné hnízdo z klacíků a malého množství lišejníků. Je to plochá, uvnitř chlupy vystlaná miska, vždy pečlivě ukrytá. Jako samičky jiných ptáků ztrácí i samička dlaska na počátku hnízdění peří na břiše, takže vzniká „nažina", kterou zahřívá vajíčka. Koncem července zas břicho zarůstá peřím. Objeví-li se u některého ptačího druhu nažiny í u samečků, můžeme soudit, že na vejcích sedí obě pohlaví. Když sameček nažinu nemá, nesedí také na vejcích, nebo sedí jen občas, jako například krahujec.

Samička sedí na vejcích velmi pevně a samec ji pravidelně krmí. Mláďata krmí rodiče z volátka hmyzem a polozralými semeny. Mladí dlaskové patří k nejhezčím ptačím holátkům: jsou zahaleni do dlouhého bílého prachového peří a nastavují při krmení své nádherně modročervené, žlutě orámované hrdlo. Když se mláďata vyklubou, poletují rodiče kolem vetřelce v blízkosti hnízda s výrazem nejvyššího vzrušení. Dlaskové hnízdí v květnu, v případě, že jde o náhradní snůšku, i v červnu. Na vejcích sedí 11 až 14 dní, v poledních hodinách může samičku při sezení zastoupit i sameček. Mláďata zůstávají na hnízdě 11 až 14 dní, krmí je oba rodiče. Většina mladých ptáků vyletuje v červnu, jsou však ještě dlouho při krmení závislí na rodičích. Rodina zůstává pohromadě až do srpna a protahuje ovocnými zahradami, sady a listnatými lesy. Mladí ptáci pelichají v srpnu a získávají opeření dospělých. Na podzim se mnohé rodiny spojují do větších skupin. Severoevropští dlaskové jsou tažní ptáci odtahující v září. Přezimují v jižní Evropě a navracejí se v dubnu. Středoevropské populace přetahují a za tuhých zim táhnou k jihu.

Potrava

Specializovaní požírači zrn, vyklovávající především jádra z plodů. Rodina dlasků je pro třešňový sad pravou pohromou: ptáci rozklovávají plody a rozstřikují šťávu, aby získali pecky. Pohybují peckou pomocí jazyka v zobáku, až leží nejslabší šev nahoře, pak pecku rozlousknou, vyndají z ní jazykem semeno a zatřepáním hlavy vyhazují skořápky. Živí se rádi bukvicemi a slunečnicovými semeny, sbírají jalovcové bobule, jako přílohou nepohrdnou hmyzem a lehce rozlouskávají i ty nejtvrdší brouky.

Jsou-li ohroženi, brání se dlaskové klováním a mohou v zobáku vyvinout tlak 45 kg. Bez námahy „ kousnou" až na kost.

Názvy ve světě

Dlask tlustozobý

Anglicky: Hawfinch, Dánsky: Kernebider, Finsky: Nokkavarpunen, Francouzsky: Gros-bec, Holandsky: Appelvink, Chorvatsky: Batokljun, Islandsky: Kjarnbítur, Italsky: Prosone, Maďarsky: Meggyvágó, Německy: Kernbeißer

Mohlo by vás také zajímat

Alkoun tlustozobý