Havran polní

Corvus frugilegus

Výskyt: Evropa, Asie po východní Čínu
Délka: 46 cm s ocasem
Hmotnost: 200-625 g
Počet vajec: 3-5 ks
Inkubace: 16-18 dnů
Potrava: Všežravec
velikost písma:  A A A
05.06.2014     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     2822 zobrazení     0 komentářů

Znaky

Ve srovnání s vránou má havran polní slabší zobák, obličej je ve stáří šedobílý a holý, peří má purpurový lesk, na stehnech jsou jakési „kalhotky". Je dlouhý asi 46 cm, v rozpětí měří 90 cm.

Prostředí

Otevřená polní krajina s lesíky. Nežije v rozlehlých lesích, hnízdní kolonie jsou vždy v blízkosti vody. V zimě se zdržuje v ne- zasněžených oblastech nebo v okolí mést. Havrani se pokoušejí neustále znovu zakládat kolonie na stromech mezi domy, zdejší obyvatelé je střelbou a s pomocí hasičů zahánějí, protože nemohou snášet hluk, který působí.

Rozmnožování

Havrani hnízdí v koloniích v několika desítkách až tisíci párech. Od května hrají tyto kolonie jedno z posledních velkých přírodních divadelních představení v zemědělsky obhospodařovaném kraji. Z dálky vidíme vzduchem se míhající havrany a slyšíme jejich krákání. V březnu tokají staří havrani před samičkami, s nimiž po léta žijí. Klaní se a vydávají milostné zvuky, mladí ptáci spolu nekrvavé zápasí. Jiní ptáci už staví hnízda, ulamují větve ze stromů nebo je kradou z nestřežených hnízd sousedů. V době hnízdění odpočívá sameček vedle samičky. Blíží-li se dravec, letí mu celá kolonie vstříc s hlasitým krákoráním. Samec krmí samičku i mláďata z volete. Hnízdění začíná v polovině dubna, sezení trvá 16 až 18 dní, mláďata zůstávají na hnízdě asi 30 dní, a tak už koncem května vyletují první mladí ptáci. Samičky havranů sedí od prvního vejce, takže vylíhlá mláďata jsou různě stará i velká. V posledních dnech, předtím než mladí ptáci hnízdo opustí, obstarávají potravu oba rodiče.

V havraních koloniích s až 50 hnízdy na jediném stromě nezřídka žijí a hnízdí všelijací spolu nájemníci. Jsou tu straky, kterým sice havrani kradou vrchní část hnízd, dále i poštolky.

V jihovýchodní Evropě sdílí kolonie s volavkami, kormorány a ibisy.

Potrava

Havrani běhají po zemi jako slepice a hledají potravu. Loví hlavně hmyz, dále i myši a jiné drobné živočichy, nepohrdnou ani potravou rostlinnou jako je obilí nebo brambory. Vyhýbají se tak vysokému porostu, který už nemohou přehlédnout, hustému křoví a souvislému lesu a neprohledávají koruny stromů.

Jako plenitelé hnízd jsou bezvýznamní. V místech, kde člověk provozuje přírodní zemědělství, jsou havrani užiteční, protože hubí škodlivý hmyz a myši. Kde byl však hmyz vyhuben a kde ani myši nemají příhodné životní podmínky, působí havrani značnou škodu tím, že likvidují sadbu nebo naklovávají brambory.

Všeobecně

Východoevropští havrani jsou tradičními zimními hosty ve střední a západní Evropě. Táhnou za dne, obvykle ve společnosti kavek, někdy i špačků. Na zimovištích se každého večera shromažďují tisíce ptáků ve „stromech na spaní", které mohou být k velké nespokojenosti obyvatel i uprostřed vesnic. Přes den se havrani potulují v okruhu dobrých 20 km na polích a prohledávají smetiště, kde polykají často i zcela nejedlé předměty. V lednu vypadávají mladým ptákům pera při kořeni zobáku a tak vzniká charakteristický holý obličej, který se v průběhu let neustále zvětšuje.

Havran polníNázvy ve světě

Anglicky: Rook, Dánsky: Råge, Finsky: Mustavaris, Francouzsky: Corbeau freux, Holandsky: Roek, Chorvatsky: Vrana gačac, Islandsky: Bláhrafn, Italsky: Corvo, Maďarsky: Vetési varjú, Německy: Saatkrähe

Foto: http://www.pbase.com

Komentáře ke zvířeti

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.