Terej bílý

Znaky

Mořský pták, velký jako husa (asi 92 cm) o rozpětí kolem 175 cm, bílý s černými ručními letkami. Mladí ptáci jsou v prvních letech více či méně hnědě skvrnití. Obvykle létá terej bílý ve výšce asi 20 metrů, rychle mává křídly a poté plachtí s pokrčenými křídly, mimo hnízdní kolonie obvykle jednotlivě.

Prostředí

Mimo období hnízdění se obyčejně terej bílý nevyskytuje v dohledu mořských pobřeží, zřídka však dále než 200 km od pevniny. Ptáci hnízdí v asi 30 velikých koloniích, z nichž leží dobrý tucet na britských ostrovech, dvě na březích Norska (Rundě a Vatso) a dvě na pobřeží bretaňském. Další hnízdní kolonie jsou na Islandu, v Severní Americe, při Austrálii, Novém Zélandu a v jižní Africe. Tereje jižních moří považují mnozí zoologové za samostatné druhy. Staří ptáci populací ze severního Atlantiku jsou tažní a kromě doby hnízdění se shromážďují především tam, kde je hojně ryb. Naproti tomu mladí ptáci podnikají daleké cesty jižním směrem a dosahují přitom až k západoafrickým břehům.

Četní terejové hnízdí i v koloniích sto let starých, vždy na ostrovech. Až do přelomu století, kdy byly jejich kolonie bezohledně drancovány, a terej byl ohrožen vyhubením, zůstala všechna zbylá hnízdiště na nepřístupných skalních stěnách nad příbojem. V současnosti se stav terejů opět zvyšuje.

Rozmnožování

Od února se terejové shromažďují u svých hnízdišť na skalách, ale teprve v dubnu zhotovují z mořských řas a naplaveného dřeva jako koš velké hnízdo, kde pak sedí 42 až 45 dní na jediném, 8 cm dlouhém vejci. Přitom je drží pečlivě mezi plovacími blanami, jež jsou při hnízdění obzvlášť teplé. Hnízda leží tak daleko od sebe, že se ptáci nemohou navzájem napadat zobáky. Přesto v koloniích dochází často k bojům. Spodní pták se nakonec vzdá, přičemž skloní hlavu a skryje svou zbraň, tj. zobák, do peří na hrudi. Nato jej vítěz už nechá na pokoji.

Na vejcích sedí oba rodiče. Střídání – zhruba po každých 24 hodinách - se děje po pozdravení, provázeném mnohými gesty. Začíná tím, že střídající pták odevzdá střídanému svazeček hnízdního materiálu. Následuje vytrvalé potřásání hlavou. Odlet se často zdaří jen tak, že pták poskakuje přes hnízdní okrsky sousedů. Aby jim dal najevo své mírumilovné úmysly, dívá se terej před odletem demonstrativně do oblak. Když musí párek terejů na krátký čas hnízdo opustit, ihned je sousedi rozeberou a zbourají.

Mladí terejové se líhnou holí, slepí a černí. Asi po 10 dnech jim narůstá bílé prachové peří, a od té doby už nepotřebují mateřské teplo. Staří je krmí zhruba třikrát denně. Přitom vybírají ryby z jícnu starých ptáků. V srpnu, když je mládě staré asi 75 dní, přestanou je rodiče krmit. Mládě pak váží kolem 4 kg, tj. zhruba o 1 kg více, než staří ptáci. Mladí terejové zůstávají ještě nějakou dobu na hnízdě, pak, ještě ne zcela letu schopní, se vrhají ze skal do moře, kde je pak ještě asi po 10 dnů unášejí mořské proudy, než začnou létat a lovit ryby.

V prvním roce jsou mladí ptáci hnědí, ve druhém jim zbělá hlava a krk, ve třetím jsou bílí s černohnědými skvrnami.

Potrava

Když terej bílý spatří rybu, vrhá se z výšky 10 až 40 m dolů. Zpočátku ještě kormidluje křídly, pak je složí dozadu a vrhá se do vln rychlostí až 100 km/h. Pod vodou pádluje nohama a potápí se do hloubky 15 m.

Názvy ve světě

Terej bílý

Anglicky: Northern Gannet, Dánsky: Sule, Finsky: Suula, Francouzsky: Fou de Bassan, Holandsky: Jan van Gent, Chorvatsky: Obična bluna, Italsky: Sula, Maďarsky: Szula, Německy: Baßtölpel

Mohlo by vás také zajímat

Kakadu bílý,  Bílý švýcarský ovčák,  Morčák bílý,  Čáp bílý,  Konipas bílý,  Kolpík bílý,  Králík moravský bílý hnědooký,  Holub Moskevský černobílý rejdič,  Králík vídeňský bílý,  Králík hototský bílý