Kormorán malý

Znaky

Nejmenší z evropských kormoránů, dlouhý asi 48 cm, jen asi z poloviny tak dlouhý jako kormorán velký. Má krátký zobák. V létě je kormorán malý černý, má světle lemované peří a tmavě hnědou hlavu, v zimě je nenápadně špinavě hnědý.

Prostředí

Středoasijská stepní jezera, na západ je rozšířen až po Balkánský poloostrov. V Africe žije na stejných místech velmi podobný druh. Žije společensky na bahnitých jezerech s rákosím i v ústích velkých řek a v brakické vodě, vyhýbá se však jezerům zarostlým plovoucím rostlinstvem. Počet ptáků v Evropě se odhaduje na asi 1000 párů (na Utovo Bláto, v bažinách povodí Narenty, na Skutarském jezeře).

Rozmnožování

Pták hnízdící v koloniích, většinou ve společných koloniích s volavkami stříbřitými, kvakoši nočními a volavkami vlasatými. Hnízda jsou obvykle v křovinách, často i vysoko na stromech nebo v rákosinách a stavebním materiálem je rákos a větve. Evropští kormoráni jsou na rozdíl od svých jižních příbuzných tažní ptáci, přezimující v oblasti Středomoří a znovu se ve svých koloniích objevují začátkem března. Jednotliví ptáci přezimují i v hnízdišti. Hnízdo začínají stavět ve druhé polovině dubna, začátkem května je ukončena většina snůšek. Během sezení mizí z vajec křídový povlak. Ve snůšce jsou 3 až 4 vejce, dlouhá kolem 47 mm. Sezení na vejcích trvá 27 až 29 dnů, mláďata se osamostatňují asi po 40 dnech. Jejich prachové peří je černé. Jsou-li vyrušena, brzy vyskakují z hnízd a dovedou také už plavat. Později zas vyšplhají zpět do hnízda. Poslední mladí ptáci opouštějí kolonii koncem června.

Potrava

Malé ryby. Kormoráni malí rybaří zvláště v mělčině v rákosinách a v prohlubních bažin.