Bukáček malý

Ixobrychus minutus

Výskyt: Sever Afriky, Austrálie, Evropa, Asie
Velikost: 55 cm
Hmotnost: 140 g
Počet vajec: 3-6 ks
Inkubační doba: 16-19 dnů
Průměr kroužku: 7 mm
Potrava: Rybky, pulci, žáby, hmyz
velikost písma:  A A A
10.06.2014     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     1185 zobrazení     0 komentářů

Znaky

Nejmenší evropský pták čeledi volavkovitých, velký jen asi jako holub, dlouhý 35 cm, o rozpětí asi 55 cm a o hmotnosti kolem 140 g.

Bukáček malý je velmi skrytě žijící pták, který se může vyskytovat v těsné blízkosti lidí, aniž by o něm věděli. Jen zřídka můžeme vidět smetanově žlutě černě zbarveného ptáka, létajícího podobně jako holubi se zataženou hlavou a mírně visícíma nohama, jak se mihne podél rákosí a hned zase zmizí. V nebezpečí se dovede bukáček nepopsatelně dovedně skrýt i v malých ploškách rákosí, kde strne ve vzpřímeném postoji se zobákem mířícím vzhůru. Když se rákos v jeho okolí pohybuje ve větru, přejímá i jeho tělo tento pohyb. Ozývá se tichounkým voláním „prump".

Prostředí

Bukáček malý se vyskytuje v Euroasii až po Indii v mírném a teplém zeměpisném pásmu. Dále na východ žije na jeho místě blízce příbuzný druh, stejně jako v Severní Americe. V Africe se vyskytuje rasa našeho bukáčka malého. Tento pták vyžaduje rákosí, vezme však za vděk i skromným životním prostředím. V jižní Evropě jej nacházíme hojně v rákosem zarostlých zavlažovačích kanálech. Miluje klidnou stojatou vodu, opuštěné pískovny a vůbec malé i větší rákosiny. Ve střední Evropě jeho stav strašlivě poklesl, protože jeho hnízdiště stále víc a víc omezují koupaliště, motorové čluny a podniky sportovních rybářů. Můžeme se s ním ještě setkat jen ve větších rákosinách zabahnělých jezer. Jako tažný pták přezimuje v tropické Africe a zde se setkává s tamními příslušníky svého druhu.

Rozmnožování

Bukáček malý hnízdí teprve v době, kdy je již vzrostlé mladé rákosí, většinou v červnu, často až do července. Hnízdo je v rákosové houštině nad vodou, obvykle na vrbě rostoucí v rákosu, často však i na stromech ve výšce až 4 metry. Je zcela nezaměnitelně postaveno z rákosových stébel do tvaru nálevky, přičemž ptáci odlamují zobákem stébla na vhodnou délku.

Snůšku tvoří 3 až 6 bílých a 34 mm dlouhých vajíček, na nichž se při sezení střídají samička se samečkem po 16 až 19 dnů. Pastelově zbarvená mláďata v prachovém peří, která po vylíhnutí váží sotva 10 gramů, žebroní jako ostatní zástupci volavkovitých: chytají rodičovské zobáky ze strany a stahují je do hnízda. Starý pták pak vyvrhne mnohdy už natrávenou potravu z volete do hnízdní kotlinky, kde ji mláďata sezobají. Mláďata mohou, stejně jako mláďata volavek a také kormoránů, polknout kusy, větší než je jejich hlava. Přitom se jejich elastické spodní čelisti značně roztáhnou. Starší mláďata klovají potravu už ve chvíli, kdy se objeví v zobáku starého ptáka. Od prvního dne jsou mláďata čistotná. Při kálení se posunou dozadu na okraj hnízda a udržují rovnováhu nataženým krkem, pak vypuzují výkaly mimo hnízdo.

Potrava

Bukáčkové loví především za soumraku. Pohybují se nad vodou na rákosu velmi opatrně, překřižují nohy, obepínají svými dlouhými prsty najednou jedno rákosové stéblo či stébel několik a zobají pak bleskurychle do vody po kořisti. Loví tak rybky až do délky asi 10 cm, mladé žabky, pulce, čolky a vodní hmyz. Mohou vyšplhat do výšky jen po dvou rákosových stéblech a sezobnout svým pinzetě podobným jazykem z rákosu spící vážku. Při ohrožení vyrážejí zobákem proti útočníkovi a míří přitom stejně jako bukači velcí na jeho oči.

Bukáček malýNázvy ve světě

Anglicky: Little Bittern, Dánsky: Dværghejre, Estonsky: Väikehüüp, Finsky: Pikkuhaikara, Francouzsky: Blongios nain, Holandsky: Woudaapje, Chorvatsky: Čapljica voljak, Islandsky: Rindilþvari, Italsky: Tarabusino

Foto: http://www.fotonatura.org

Komentáře ke zvířeti

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.