Kulík říční

Znaky

Pták dlouhý 15 cm. podstatně menší než kulík písečný. Nemá pásku přes oko, zobák je černý, okolo oka žlutý kroužek. Nohy jsou žlutavě šedé.

V zimě a v šatu mladého ptáka je kulík říční nenápadný a podobný ostatním kulíkům. Za letu nemá na křídlech bílý pruh (úvodní strana), jako příbuzný kulík písečný a kulík mořský. Ptáčkové jsou aktivní za soumraku a v noci. Pobíhají tak rychlými krůčky, že se nám zdají jako koulející se míček. Jejich tělo se přitom pohybuje trhavě a pohupuje se. Přes poledne většinou odpočívají a přitom stojí na jedné noze, a když se chtějí jen kousek pohnout, skákají po jedné noze. Když vzlétají, slyšíme melodické volání. Jejich lehce působící let připomíná poněkud let vlaštovky. Kulící říční plave jen v případě nouze.

Prostředí

Jediný kulík, hnízdící na středoevropských řekách, proto chybí na mořském pobřeží. Jeho vlastním životním prostředím jsou písečné ostrůvky prudkých řek. V důsledku regulací řek tato místa rychle mizí. Na těch posledních, jež zůstala, se soustřeďují v horkých letních dnech koupající se lidé a tím, aniž by tušili, vyhánějí kulíka říčního. Tak by byl kulík říční v Německu určitě vyhuben, kdyby byl nenašel nový, i když také jen přechodně přístupný životní prostor v zaplavených pískovnách. Kulíci říční tráví zimu v tropické Africe a Asii. I tam se zdržují většinou na otevřených písčitých březích, jen zřídka na mořském pobřeží. Hlavní období tahu ve střední Evropě jsou bře- zen, duben a srpen, září, poslední odtahují v říjnu.

Rozmnožování

Páry kulíků se usazují pokud možno ve svém loňském okrsku. Sameček vydává za toku nápadné příjemně znějící trylkovité volání. Soupeřům vyhrožuje na hranicích okrsku a přitom se uklání se vzpřímeným ocáskem a rozvírá jej do vějíře. Přitom se uplatňuje bílé zbarvení ocasních per. Zcela stejně vyhrožuje kulík říční i jiným bahňákům, když se přiblíží. Jeho hnízdo je nenápadný dolík v písku, někdy vystlaný několika kousky rostlin, obsahuje pravidelně 4 vajíčka, možná je dodatečná snůška se 3 vejci. Přijde-li o jedno vejce z pokročilé snůšky, pokračují ptáci dále v sezení na neúplné snůšce. Při sezení se oba rodiče střídají s častými přestávkami: když jeden partner běží k hnízdu, utíká už druhý z hnízda pryč. Na vejcích rozprostírá pták peří na hrudi a posazuje se tak, aby jeho vejce byla v kontaktu s hrudními nažinami. To jsou holá, obzvláště hojně prokrvená a proto teplá místa kůže, která můžeme pozorovat jen u hnízdících ptáků.

Kulíci říční jsou schopni jen s potížemi zahřát svá značně velká vejce, jež celkem váží asi 30 gramů (oproti 40 až 45 gramům hnízdícího ptáka). Proto se stává, že sezení za chladného počasí trvá až o celý týden déle než za teplých dnů. Sezení trvá 22 až 27 dnů. Během hnízdění odvádějí ptáci vetřelce tak, že zmizí z hnízda a belhají se v určité vzdálenosti, jakoby měli vykloubená křídla. Klubání mláďat se táhne po dva až tři dny. Při vyklubání váží mláďata asi 5 gramů a denně přibývají na váze několik gramů. Část hnízdících párů hnízdí za vhodných podmínek podruhé, jakmile je první potomstvo samostatné. Celé hnízdní období se pak může protáhnout přes tři a půl měsíce.

Potrava

Drobní živočichové, které ptáci vyzobávají ze země, jako příloha semena rostlin. V jejich žaludku pravidelně nacházíme drobné kamínky.