Racek chechtavý

Chroicocephalus ridibundus

Výskyt: Evropa
Délka těla: 35-39 cm
Hmotnost: 200-400 g
Počet vajec: 2-4 ks
Inkubační doba: 22-24 dnů
Průměr kroužku: 7 mm
Potrava: Hmyz, červi, ryby
velikost písma:  A A A
24.02.2014     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     2445 zobrazení     0 komentářů

Znaky

V létě má racek chechtavý na hlavě černohnědou kapuci, červené nohy a červený zobák. Je společenský a hlučný. V zimě má hlavu bílou a šedohnědou skvrnu u ucha. Přední křídelní lem je vždy bílý. Délka 36 cm, rozpětí kolem 100 cm. Mladí ptáci mají během prvního podzimu hřbetní stranu hnědě skvrnitou, ve druhém létě jsou jejich nohy a zobák ještě šedohnědé, teprve ve třetím roce mají černohnědou kapuci a jejich nohy a zobák se zbarvují do červena. Jen v tomto šatě jsou trpěni v hnízdních koloniích a pak poprvé hnízdí.

Prostředí

Racek chechtavý je rozšířen po celém mírném a místy i chladném pásmu Euroasie. V posledních 100 letech se jeho výskytiště rozšířila směrem k severu a severozápadu. Od r. 1880 osídlil Norsko, od r. 1911 i Island, kde dnes patří k nejhojnějším rackům. V Evropě jeho stavy v minulém století v důsledku lovu a sběru vajec silně poklesly. Rackové byli považováni za škůdce, protože příležitostně loví i drobné ryby. Od těch dob jeho stav opět stoupl. To, že potlačuje v soutěži o potravu a hnízdiště citlivější druhy ptáků, nebylo potvrzeno. Dosud mnohde provozovaný sběr raccích vajec každopádně škodí i ohroženým druhům ptáků jako jsou potápka černokrká nebo zrzohlávka rudozobá, kteří hnízdí v koloniích racků. Sbírají se vejce z dvouvaječných snůšek a obchody je vykupují pro kuchyňské účely. Protože racek obvykle klade tři vejce, nejsou snůšky s dvěma vejci úplné, a proto vejce nejsou nasezena. Rackové pak kladou další snůšku. Jejich kolonie jsou v pobřežních porostech bažinatých rybníků a jezer, v lagunách, slaných močálech a přibývají i na ostrovech v moři. K rackům chechtavým se často připojují další druhy jako rackové bouřní a různé druhy buřňáků.

Rozmnožování

Nejžádanější hnízdiště v mnohočetných koloniích jsou vodou obklopené ostřicové kopce (stoličky). Hnízdění probíhá v květnu a v červnu, na třech asi 52 mm dlouhých vejcích trvá sezení 22 až 24 dnů. Mláďata patří vzezřením i chováním mezi pravé nekrmivé ptáky. Hned jak se vylíhnou, mohou zobat ze země potravu, zůstávají však v prvním týdnu většinou na hnízdě a rodiče jim potravu předkládají. Zhruba po týdnu jdou dobrovolně do vody a v nebezpečí se skrývají. Když však přijde nenadále velká voda, jsou už i v prvních dnech života schopna utéci nebo odplavat do bezpečí. V nouzi se mláďata dovedou i potápět, staří ptáci však ne. Proti plenitelům hnízd jako jsou vrány nebo ježek, vyrážejí rackové z kolonie se společným křikem. Přesto vrány zničí mnoho racčích vajec. Zaútočí-li dnes už tak vzácný sokol stěhovavý, který neloví mláďata, ale dospělé racky, dá se na útěk vše, co má křídla. Jakmile jsou mladí rackové schopni letu, opouštějí hnízdiště. Mnozí středoevropští rackové přezimují v západní Evropě a ve Švýcarsku. Proto přilétají rackové chechtaví z východní Evropy do středoevropských měst.

Potrava

Rackové chechtaví jsou převážně masožraví a živí se nejrůznější potravou od hmyzu a červů až po ryby a zdechliny. Sbírají za pluhem, loví na louce kobylky a saranče, nenadálými výpady loví i rybky. Přitom se jen krátce zastaví nad vodou a potopí jen hlavu. Racek chechtavý využívá i smetiště ze sídel. Dnešní zamoření měst racky, jež se nám zdá být už samozřejmé, začalo až na přelomu století.

Racek chechtavýNázvy ve světě

Anglicky: Common Black-headed Gull, Finsky: Naurulokki, Francouzsky: Mouette rieuse, Holandsky: Kokmeeuw, Chorvatsky: Obični galeb, Islandsky: Hettumáfur, Italsky: Gabbiano comune, Maďarsky: Dankasirály, Německy: Lachmöwe, Norsky: Hettemåke

Foto: http://www.futura-sciences.com

Komentáře ke zvířeti

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.