Papoušek Collettův

Psephotus dissimilis

Výskyt: Arnhemská země
Velikost: 26 cm
Hmotnost: 50-60 g
Kroužek: 4,5 mm
Počet vajec: 4-6 ks
Inkubační doba: 19 dnů
Potrava: Směs semen, ovoce a zelenina, zelené krmení
velikost písma:  A A A
21.09.2013     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     12690 zobrazení     0 komentářů

Papoušek Collettův nebo též papoušek žlutokřídlý obývá severovýchod Severního teritoria (Arnhemská země). Jedná se o monotypický druh.

Popis

Sameček má horní část hlavy až k týlu a očím černou, záda tmavohnědá, křídla, s výjimkou letek, žlutá. Strany hlavy a celou spodinu má zelenomodrou, zobák tmavošedý. Samička má celou horní část těla zelenavou a na křídlech postrádá žlutou barvu. Strany hlavy a spodinu má světleji zelenomodrou. Mladí ptáci se plně vybarvují ve věku 14-18 měsíců. Samečkové mají menší hlavy než mladé samičky, černá a žlutá barva chybí.

Biotop

Otevřené lesy a savany s množstvím termitišť. Obývá také stromy a skalnaté hřebeny, táhnoucí se podél pobřeží. Dominantní dřevinou jsou v těchto oblastech keře r. Melaleuca.

Hnízdění

Hnízdní období trvá od ledna do dubna, občas i května. Hnízda buduje ve vrcholcích termitišť, v nichž hloubí jakési chodby, na jejichž konci jsou dutiny vhodné ke snůšce. Vajec bývá 4-6 a jejich inkubace trvá 19 dnů. Mladí ptáci opouštějí hnízdo po čtyřech týdnech. Vejce samička klade v intervalech 1,5-2,5 dne a odchovaných mláďat bývá asi 50%.

Chov v zajetí

Dříve byl tento papoušek systematiky zařazován jako jeden z poddruhů papouška žlutoramenného (západní). Především chovatelská hlediska naznačují oprávněnost jeho samostatného druhového zařazení v rámci rodu Psephotus. Byl totiž vždy chován zcela odděleně vůči papoušku žlutoramennému a jejich vzájemné křížení bylo pro chovatele bezpředmětné.

Problém ovšem vzniká s volbou nového druhového názvu. Dříve uváděný název papoušek černočapkový, který do jisté míry vychází z názvu anglického, u chovatelů nenalezl patřičnou odezvu a byl v podstatě zapomenut. Za jednu z možností současného názvu bylo tedy zvoleno použití jména autora jeho popisu.

Papoušek žlutokřídlý se do našich chovů dostal teprve nedávno. Pomineme-li chov několika jedinců v minulosti, rozmach jeho chovu nastal teprve v posledních 20 letech. Přestože se jedná o ptáka impozantního vzhledu, navíc nenáročného na chov, i dnes zůstává tak trochu stranou chovatelského zájmu. Zdá se však, je to je pouze dočasná situace.

Počáteční problémy s jeho chovem byly obrovské. Je třeba si uvědomit, že současná populace byla doslova vypiplána z několika málo jedinců, neboť do Evropy byl importován pouze v nepatrném množství.

Přesto se postupem času podařilo tohoto obyvatele severoaustralských tropických oblastí vychovat v odolného chovance, který dnes bez problémů snáší naše klimatické podmínky a celoročně jej lze chovat v zahradních voliérách.

Samice snáší 4-6 vajec, jejichž inkubace trvá 19 dnů. Zde je třeba uvést důležitou poznámku, jejíž obsah může být užitečný při chovu v zahradních voliérách. Poznatek vychází z přirozeného hnízdiště těchto papoušků v přírodě. Při jejich pozorování se zjistilo, že často k hnízdění využívají namísto tradičních dutin stromů otvory v termitištích. Stavby termitů působí do jisté míry jako přirozený inkubátor s poměrně stálou a dosti vysokou teplotou.

Proto samice po vylíhnutí mláďat není nucena příliš dlouho mladé zahřívat. To má samozřejmě v sobě geneticky zakódováno, což se mnohdy projevuje negativně právě při chovu ve venkovních voliérách. Obvykle po čtyřech až šesti dnech stáří mláďat už samice tráví dlouhá časová období mimo budku. Pokud hnízdění probíhá v chladnějším podzimním období, může se stát, že mláďata prochladnou natolik, že hynou nebo přežívají s trvalými zdravotními poruchami, ačkoliv jsou po celou dobu krmena perfektně.

Řešení tohoto problému se nabízí přitápěním ve voliéře nebo lokálním vyhříváním samotné budky. Samozřejmostí je v takovém případě použití termoregulačního prvku, abychom zabránili přehřátí mláďat.

Vedle zahradních voliér můžeme tyto papoušky úspěšně chovat i ve voliérách nebo větších vnitřních klecích. Zde má chovatel více možností čelit krátkodobému zahřívání mláďat samicí.

Navíc ve vnitřních prostorách je obvykle snazší regulace teploty a světelného režimu a je tím potlačen vliv našeho střídání ročních období. I zde hnízdí poměrně spolehlivě.

Papoušek CollettůvNázvy ve světě

Latinsky: Psephotus dissimilis, Anglicky: Hooded Parrot, Německy: Collettsittich, Dánsky: Sortkappet Sangparakit, Španělsky: Perico Capirotado, Finsky: huppuparatiisikaija, Francouzsky: Perruche à capuchon noir, Italsky: Pappagallo monaco, Japonsky: hisuiinko, Japonsky 2: ヒスイインコ, Holandsky: Kapparkiet, Norsky: Svarthetteparakitt, Polsky: swiergotka czarnoglowa, Rusky: Капюшонный певчий попугай, Slovensky: speváčik kapucňový, Švédsky: Svarthuvad parakit, Čínsky: 黑冠鹦鹉

Komentáře ke zvířeti

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.