Rosela pennantova

Hned po rosele pestré je rosela pennantova druhou nejčastěji chovanou roselu v ČR. Velikostně je zavalitější a mohutnější než její blízký příbuzný rosela pestrá. Celý rod Platycercus jsou vynikajícími letci a obratnými šplhavci. Pennanti nejsou výjimkou, proto jim poskytneme dostatečně dlouhou voliéru. Jen v takové můžeme pozorovat jejich plachtivý let s dokonalou a rychlou změnou směru. Rozdíl je mezi oběma pohlavími dobře znatelný. Samec se pozná podle celkově mohutnější postavy a má hranatější tvar hlavy.

Do mého chovného zařízení se tento druh dostal před několika lety. Koupil jsem mladého, ještě nevybarveného zeleného samce. Mladí ptáci přepeřují do šatu dospělých kolem 13. měsíce. Rosely pennantovy nejsou chovateli považovány za těžce odchovatelné papoušky. Sehnat samici proto nebyl velký problém.

Mladý pár byl umístěn v zahradní voliéře. Rozdíl mezi samcem a samicí byl očividný i v chování, ve kterém samec jasně dominoval a dával tím na jevo, kdo je pánem voliéry. Ačkoliv nepatří rosely mezi "křiklouny", samec se projevoval daleko slyšitelným zvukem, který mi připomíná psí štěkot.

Rod Platycercus se výborně aklimatizoval v našem podnebí. Není proto naškodu ponechat je venku i přes zimu. Postupný přechod z chladného počasí na teplejší jarní stimuluje ptáky k hnízdění.

V předjaří mě však v chovu potkala nemilá věc. Samice pennanta uhynula na následky selhání jater. Tuto diagnózu stanovila pitva, na kterou jsem mrtvého ptáka poslal do Jihlavy. Smrt byla zapříčiněna konzumací velkého množství černé slunečnice, kterou jsem poté z krmiva vyřadil. Více o tomto problému v rubrice "Krmivo". Brzy jsem dokoupil novou samici. Samec se mezitím vybarvil do krásně červené barvy. Tato chovná sezóna byla tedy ztracena. Následující rok bylo jaro vydařenější. Pár se krmil, samice začala navštěvovat budku, a pozoroval jsem i páření. Za nedlouho se objevilo v budce první vejce. Při další kontrole, po několika dnech, byly v budce 4 vejce. Každé se však nacházelo v jiném rohu budky a samice se k zasednutí stále neměla. Naopak, vejce začala rozbíjet. Celá ponechala pouze 2 a k nim přinášela další a další až na konečný počet 5 vajec. Ani poté nejevila snahu zasednout a 4 vejce opět zlikvidovala. Poslední páté jsem z budky odstranil raději sám. Samice byla mladá, takže se její chování dalo pro letošek ještě omluvit. Ke druhé letošní snůšce již nedošlo. Ve vedlejší voliéře byly umístěny rosely pestré, které spolehlivě 2x vyvedly mladé, a k žádným šarvátkám přes dvojité pletivo nedocházelo. Přesto umístím příští rok pennanty raději o pár klecí dál.

Názvy ve světě

Rosela pennantova

Latinsky: Platycercus eximius, Anglicky: Eastern Rosella, Německy: Rosella, Dánsky: Rosella, Španělsky: Perico Multicolor, Finsky: valkokurkkurosella, Francouzsky: Perruche omnicolore, Italsky: Rosella comune, Japonsky: nanakusainko, Japonsky 2: ナナクサインコ, Holandsky: Prachtrosella, Norsky: Praktrosella, Polsky: rozella bialolica, Rusky: Розелла, Slovensky: rozela pestrá, Švédsky: Praktrosella, Čínsky: 澳东玫瑰鹦鹉

Mohlo by vás také zajímat

Rosela adelaidská,  Rosela černohlavá,  Rosela pestrá,  Rosela slámožlutá,  Rosela žlutobřichá,  Rosela žlutohlavá,  Rosela žlutolící