Dikobraz obecný

Charakteristika

Hlava s tělem 57 až 75 cm, ocas 5 až 10 cm, váha 10 až 15 kg. Svým vzhledem je nezaměnitelný s žádným jiným druhem. Charakteristické jsou ostny s černobílými proužky táhnoucími se od středu hřbetu k ocasu. Nejdelší ostny dosahují délky 30-40 cm, kratší jsou pak tlustší a pevnější. Nohy a uši krátké, hlava tupá, špička čenichu sametově ochlupená. Dikobraz proto působí dost neohrabaně, ačkoliv rychle běhá a umí se prodírat i houštím. Napomáhá mu v tom klínovitý tvar těla. Ostny působí jako elastický klouzavý kabát.

Výskyt

Dikobraz obecný se v jižní Itálii a Sicílii zřejmě vyskytuje od starověku, kdy ho tu patrně vysadili Římani. Nyní žije izolovaně v krajině s dostatečným množstvím úkrytů, ve skalnatých svazích s křovinami, ve zpustlých zahradách nebo na okraji starých zemědělských polností. V poslední době se jeho početnost zvyšuje.

Způsob života

Dikobraz je aktivní v noci. Vyhrabává si podzemní nory, v nichž tráví den, nebo se v nich může ukrývat v zimě, nezimuje však. Tento po bobrovi největší evropský hlodavec se umí velice dobře bránit. V nebezpečí, zježí ostny a zatřese jimi, přičemž se ozve zvláštní, pronikavé zaskřípání, které nepřítele nebo vyrušitele varuje. Psi, kteří se s dikobrazem jednou nepříjemně seznámili, se rychle naučí tento varovný signál pochopit. Ostny často způsobují bolestivé a nepříjemně hnisající rány.

Potrava

Dikobrazi vyhrabávají šťavnaté kořínky a výživné hlízy, požírají plody a ovoce, které spadalo se stromů, a okusují čerstvé výhonky. Neopovrhnou ale ani hmyzem, ještěrkami, hady a žábami, pokud se jim podaří je ulovit.

Rozmnožování

Doba páření spadá do jarních měsíců. Asi po 9 týdnech březosti přijdou na svět 1-4 mláďata. Mají už otevřené oči a jsou jemně osrstěná. Samice vrhne jenom jednou v roce. Ve dvou měsících jsou mláďata natolik vzrostlá, že se mohou osamostatnit. Pohlavní zralosti dosáhnou o rok později. Předpokládaná délka života je přes deset let.

Další zajímavosti

Dikobrazi byli v minulých dobách ceněni pro své údajně chutné maso. Četná uplatnění nalézaly i ostny dikobraza. Vyráběly se z nich násadky na psací pera a dokonce se používaly na plováky rybářských prutů. Ostny jsou vlastně přetvořené chlupy, které se zvětšily a zpevnily natolik, že jejich původ lze na první pohled jen stěží uhádnout. Dikobraz se také může před nepřítelem trochu stočit a skoro vytvořit pichlavou kouli, nelze ho ale srovnávat s ježkem, s nímž není příbuzný, protože ježci náležejí k vývojově primitivnějším hmyzožravcům, zatímco dikobrazi patří k hlodavcům. Proto mají mnohem blíž k myši domácí nebo ke kryse než k ježkovi. Povídačky o tom, jak dikobraz odstřeluje své nepřátele svými dlouhými a špičatými ostny, se nezakládají na pravdě. Je sice možné, že když se zvíře otřepe a chřestí, mohou se některé ostny uvolnit a vypadnout, o nějakém cíleném vystřelování však nemůže být řeč. Avšak dikobraz může znenadání vyskočit proti nepříteli, a tomu pak, pokud neuhne, mohou zůstat v těle zaražené ostny.