Šakal obecný

Canis aureus

Výskyt: Afrika, Asie
Délka těla: 80-100 cm bez ocasu
Hmotnost: Kolem 10 kg
Březost: 62 dnů
Počet mláďat: 3-8 ks
Potrava: Kořist do velikosti ovce a kozy
velikost písma:  A A A
29.05.2014     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     4144 zobrazení     0 komentářů

Charakteristika

Šakal obecný má tělo dlouhé 80-100 cm, ocas 20-25 cm a je výrazně menší než vlk. Výška v kohoutku 50 cm (o polovinu menší než vlk). Hmotnost něco přes 10 kg. Zbarvení srsti trochu světlejší a hnědší než u vlka, hrdlo a spodina těla šedobílá. Uši se zdají díky kratší srsti větší než u vlka, u něhož obzvlášť v zimě, jen málo vyčnívají ze srsti. Šakal se trochu po-dobá lišce na vysokých nohách. Hlas je vytrvalé melodické vytí nebo štěkavé zvuky. Chrup má mnohem drobnější a slabší než vlk.

Výskyt

Stepi a lesostepi Balkánského poloostrova, rozsáhlé oblasti afrického stepního pásu, Blízký východ a střední Asie. V šakalovi obecném by bylo možné spatřovat menší vydání vlka v subtropické a tropické oblasti.

V posledních 10-15 letech se šíří dál na sever a počátkem 90. let byl jeden kus zastřelen jen několik kilometrů od hranic ČR.

Způsob života

Šakal je podobně přizpůsobivý jako vlk. Loví často ve smečce či v páru kořist do velikosti ovce či kozy. Za vděk ale radši bere mršinou nebo zbytky po hostině jiných šelem. Loví drobné obratlovce a větší hmyz.

V Africe šakali čekají, až se nasytí lvi či gepardi, a pak zápasí se supy o zbytky. Loví i ve dne, ale přednost dávají noci, protože šakaly mohou ve dne poměrně snadno chytit a zabít velcí orli.

Potrava

Malí obratlovci do velikosti zajíce, občas i větší, jako mladé kozy a ovce. Vítány jsou mršiny zvířat, která zůstávají přejetá na silnicích nebo jsou zraněná při lovu, dokonce i hmyz a velcí červi, jakož i rostlinná potrava. Způsob lovu je trochu podobný lovu lišek, jimž se podobají i tělesným vzrůstem.

Rozmnožování

Ze zimních smeček vznikají u šakalů vyskytujících se na Balkáně v lednu až únoru páry. Jsou velmi pevné a velice často spolu zvířata vydrží po celý život. Po 62 dnech březosti přivádí fena na svět 3-6, výjimečně až 8 mláďat. Jsou velmi podobná psím štěňatům a rodiče o ně intenzivně pečují, podobně jako psi o štěňata. První dva týdny života tráví mláďata v noře, která je často zcela pod zemí. Tady zpočátku sají mateřské mléko a od druhého týdne života už dostávají od matky vyzvracenou, částečně již natrávenou potravu. Od tohoto okamžiku se šakalí samec začíná stále intenzivněji podílet na výchově mláďat. Když mláďata dosáhnou věku několika týdnů, začínají si hrát před norou. Charakteristická je pro ně měkká šedivá až šedohnědá srst. Když dosáhnou stáří jednoho měsíce, přesrstí se a mají srst dospělého zvířete.

Nepřátelé

Kromě člověka je největším nepřítelem šakala vlk a orel, pro mláďata i jiné šelmy a draví ptáci.

Další zajímavosti

Šakal obecný byl považován za vlastního předka psů. Tato domněnka však byla v poslední době znovu vyvrácena, protože výsledky srovnávacích výzkumů hovoří ve prospěch teorie, podle které je předchůdcem psů spíše vlk. Je však možné, že na vzniku psa mají zásluhu oba tyto druhy.

Šakal obecnýNázvy ve světě

Anglicky: Golden Jackal, Chorvatsky: Zlatni čagalj, Maďarsky: Aranysakál, Německy: Goldschakal, Rumunsky: şacal auriu, Slovensky: Šakal obyčajný

Foto: http://teghut.am

Komentáře ke zvířeti

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.