Charakteristika
Délka těla 2-2,5 m, hmotnost 300 až 800 kg, samice výrazné menší a lehčí. Ocas je obdobně jako u medvěda hnědého krátký a není téměř vidět. Stavba lebky protáhlejší než u medvěda hnědého, se kterým ho nelze zaměnit díky zbarvení srsti. Ta je u medvěda ledního špinavě až žlutavě bílá. Také krk je výrazně delší a umožňuje lednímu medvědovi rychlejší a obratnější pohyby. Na nohách má jen málo zahnuté silné drápy. Chodidla jsou až na polštářky, na které našlapuje, ochlupená. Mohutné tlapy se výborně hodí jak pro běh po sněhu, tak i pro plavání. Medvěd lední má zvláštní mastnou srst, po které rychle stéká voda a která izoluje tak dokonale, že téměř nedochází k úniku tělesné teploty. Proto není možné vyhledávat tyto medvědy například pomocí přístrojů, pracujících na bázi infračervených paprsků, které reagují na vyzařované teplo.
Výskyt
Medvěd lední žije na plovoucích krách v Severním ledovém oceánu a na nejsevernějších částech arktické pevniny. Tady se pohybuje buď po ledových krách, anebo obchází svoje území a stále pátrají po své hlavní potravě, kterou představují tuleni. Uvedené rozdíly mezi ním a medvědem hnědým jsou výsledkem přizpůsobení medvěda ledního extrémním životním podmínkám v oblastech, které obývá. Proti silnému mrazu chrání medvěda ledního jeho hustá srst a silná vrstva podkožního tuku.
Způsob života
Medvěd lední žije samotářsky a loví v oblasti arktického ledu. Nezamrzlou vodu mezi ledovými krami překonává lehce plaváním. Dokáže se velmi dobře potápět, pod vodou vydrží i několik minut. Na hladkém ledovém povrchu se díky svým ochlupeným tlapám opatřeným drápy dokáže pohybovat velice rychle a jistě. Podobně jako medvěd hnědý staví se i medvěd lední často na zadní nohy. K odpočinku používá místa ve skalních rozsedlinách anebo mezi nahrnutými ledovými krami. V zimě si medvědi ve sněhu vyhrabávají nory, ve kterých tráví období zimního klidu. Žijí ze svých tukových zásob, které na-shromáždili během období arktického léta. Před začátkem období zimního klidu dosahují medvědi lední nejvyšší tělesné hmotnosti (až 1000 kg) a jsou tak nejtěžšími dravými zvířaty žijícími na souši. Březí samice přivádějí mláďata na svět v doupatech vyhrabaných ve sněhu.
Potrava
Hlavně tuleni a ryby, příležitostně zdechliny, v období arktického léta jako doplněk rostlinná strava, jestliže se medvědi pohybují na pevnině, například na Špicberkách.
Rozmnožování
Koncem zimy, v dubnu a květnu, vyhledávají samotářsky žijící samci samice, které také žijí většinou osaměle, a dochází k páření. Po období březosti trvajícím osm měsíců se zpravidla rodí dvě mláďata (někdy jenom jedno a výjimečně tři), která jsou jen málo vyvinutá. Při narození jsou slepá a hluchá a měří necelých 30 cm. Ve čtyřech týdnech otevírají oči a rostou rychleji. Ve 2,5-3 měsících začnou dostávat první tuhou potravu.
V tu dobu opouštějí brloh a začínají si hodně hrát. Chodí za svou matkou a žerou maso čerstvě narozených tuleňů, kteří v té době představují jejich hlavní potravu. Mláďata zůstávají s matkou až do 3 let života.
Další zajímavosti
Lední medvěd není člověku téměř nebezpečný a snaží se mu vždy vyhnout. O zásoby potravin, které si lidé zřizují, se zajímá hlavně v noci. Lední medvěd je loven prakticky pouze pro svou kožešinu. Ještě v 60. letech byl povolen roční odstřel ve výši 1300 ledních medvědů - to však bylo daleko více, než s čím se dokázaly stavy medvědů vyrovnat. Proto se jejich počet neustále snižoval. Po zavedení ochrany v mezinárodním měřítku je naděje, že se podaří medvěda ledního zachovat.
Komentáře ke zvířeti
Nepřihlášený uživatel
Nepřihlášený uživatel
medvěd,hnědý,no,medvěd,ledni
žije,hlavně,na,polu,severnim,žije
i,v,gronsku
Nepřihlášený uživatel
Nepřihlášený uživatel
Nepřihlášený uživatel
Nepřihlášený uživatel
Nepřihlášený uživatel
Nepřihlášený uživatel
Nepřihlášený uživatel
Nepřihlášený uživatel