Charakteristika
Délka těla se pohybuje od 15,5 do 26 cm a ocas bývá dlouhý 3-7 cm, hmotně menší samičky bývají mylně považovány za samostatný druh. Její štíhlá stavba těla umožňuje kolčavě pronásledovat myši do jejich děr a chodeb. Na rozdíl od hranostaje nemá její kratší ocas černou špičku, ale může být na konci poněkud tmavší. Změna srsti na zimní šat probíhá jen v nejsevernějších oblastech jejího rozšíření nebo ve vysokých horách. Svrchní strana těla má podobné zbarvení jako u hranostaje, ale přechází pozvolna do světlé části břišní. Někdy se vyskytují i na břiše hnědé skvrny a tmavý obrys ústního koutku.
Výskyt
Eurasie s výjimkou subtropických a tropických oblastí jižně od Himálaje, severní Afrika a Severní Amerika. Chybí v Irsku, na Islandě a arktických ostrovech, stejně jako na územích nad 3000 m. Jinak se s kolčavou setkáváme všude, zvláště pak v zemědělských oblastech a na okrajích lidských sídel. Je to naše nejmenší a zároveň nejhojnější šelma.
Způsob života
V chování a návycích se velice podobá hranostaji, ale je více specializována na lov myší. Kolčava může bez nesnází pronásledovat myši do jejich nor a tam je uchvátit. Tato schopnost, která je spojena s tvarem těla, vyžaduje ovšem vysokou dodávku energie z potravy, protože zvířata jednak ztrácejí mnoho tepla díky vysokému poměru povrchu těla k jeho hmotnosti, jednak si nemohou vytvářet tukové rezervy, které by jejich štíhlost ohrozily. Velké ztráty energie musí kolčava vynahradit neustálým lovem. Slídí v zahradách, často i v noci, prohledává hromady odpadků, seníky a kůlny, snaží se dokonce ulovit králíka, což se jí daří daleko méně často než hranostajovi, protože je mnohem menší. Skáče krátkými (12-30 cm) skoky, často panáčkuje a dá se „myším" zapištěním přilákat. Často se pohybuje po osvědčených cestičkách a je věrná k svému revíru. Revíry samečků jsou odděleny od revírů samiček. Jestliže je hojně hrabošů (100-500 kusů na hektar), omezují se jejich lovné revíry na 1-5 ha, při menší populaci hrabošů (20-40 na hektar) se může rozšířit revír až na 15 ha. Lovné revíry samiček jsou vždy menší. Během noci může kolčava urazit až 2 km. Nezná zimní spánek.
Potrava
U nás představují hraboši a myši 85 % kolčaví kořisti, 5 % jde na vrub ptáků, 4 % tvoří obojživelníci a plazi a zbytek připadá na hmyz a větší savce. V zimě se může někdy živit výlučně hraboši. Počet lovených druhů je u kolčavy mnohem nižší než u hranostaje.
Rozmnožování
Březí samičky se vyskytují mezi březnem a srpnem. Ve vrhu bývá 4-6 mláďat a při dobrém zdroji potravy mohou být vrhy dva do roka až s 12 mláďaty, a to i během zimy. Nabídka hrabošů tak do značné míry ovlivňuje stav lasice kolčavy.
Nepřátelé
Dravci, liška a hranostaj. Dříve považována za škodnou a často pronásledována. Nyní je lasice kolčava celoročně hájena.
Komentáře ke zvířeti
Nepřihlášený uživatel
Nepřihlášený uživatel
Nepřihlášený uživatel
Nepřihlášený uživatel
Nepřihlášený uživatel
Nepřihlášený uživatel
Nepřihlášený uživatel
Nepřihlášený uživatel
Nepřihlášený uživatel
Nepřihlášený uživatel