Kuna lesní

Martes martes

Výskyt: Evropa, Asie
Délka těla: 43-51 cm bez ocasu
Hmotnost: 1,8 kg
Počet mláďat: 2-6 ks
Potrava: Drobní hlodavci, ptáci, plody
velikost písma:  A A A
10.06.2014     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     6569 zobrazení     2 komentáře

Charakteristika

Délka těla 43-51 cm, sameček trochu větší než samička, většinou okolo 50 cm, ocas 20-26 cm, hmotnost 1,8 kg.

Krk a hruď jsou žlutavé, zbytek těla hnědý a nikdy nezasahuje na přední nohy. Ocas je dlouhý a huňatý. Spodní hrana kresby na krku bývá někdy skvrnitá, ale na rozdíl od kuny skalní netvoří vidlici. Okraje výrazných uší jsou též žlutavé. Nohy jsou krátké, s ochlupenými chodidly. Zimní srst se objevuje na podzim a je mnohem hustší než srst letní. Mohutné drápy dovolují kuně výborně šplhat, přičemž ocas slouží k udržování rovnováhy.

Výskyt

Od západní Evropy po Sibiř osidluje kuna lesní všechny druhy listnatých lesů, lze ji najít i ve velkých parcích. Na horách vystupuje až k hranici lesa. U nás běžný druh.

Způsob života

Kuna lesní je nesmírně obratným šplhačem a v tomto ohledu předčí asi všechny evropské savce. Skáče až 4 m daleko v korunách stromů, vyběhne do vrcholku a opět zpět hlavou dolů v několika sekundách, stejně rychle, jako by se pohybovala na zemi. Pružné větve jí nikterak nebrání v pohybu, naopak se zdá, že jejich kývání je schopna dále využít. Vyšplhá se do vrcholku stromu a seskočí v okamžiku, kdy se zdá, že tenké větve ve špičce stromu její váhu už neudrží. Dokáže honit i veverky, které tak v některých oblastech tvoří podstatnou část její obživy. K odpočinku se kuna stáhne do nějaké dutiny stromu, do hnízd nebo hnízdních štěrbin ptáků a veverek. Kuna je aktivní ve dne i v noci, při čemž zejména po tmě využívá svého mimořádného čichu. Snaží se vytáhnout ptáky z hnízda, najít a překvapit díky svému čichu a dobrému sluchu ukryté myši. Neoddává se zimnímu spánku. Ochlupená chodidla ji chrání nejen před chladem, ale dovolují jí i rychle běhat na sněhu. Na zemi skáče kuna lesní dlouhými skoky, podobně jako její příbuzná kuna skalní. Značkuje svůj revír sekrety řitních žláz. Revír může být podle bohatosti kořisti 5 až 23 km2 velký. Při větší hustotě nepřátel, například ve Finsku, kde po nich slídí skalní orli, odkládá kuna lesní svoji činnost většinou na noc, kdy však často padá za oběť neslyšně lovícímu výru.

Potrava

Veverky, myši a další malí hlodavci, ptáci do velikosti tetřívka, mláďata všech ptáků, lesní plody a ovoce. Též větší druhy hmyzu se objeví na jejím jídelníčku. Skladba potravy se řídí zřetelně podle místní nabídky. Většinou však jsou její hlavní složkou veverky a malí ptáci.

Rozmnožování

Páření probíhá v létě, březost se může výrazně prodloužit díky latentnímu období před vlastním vývojem zárodku, takže mláďata se rodí obvykle v dubnu. Vývoj je podobný jako u kuny skalní.

Kuně lesní se velice podobá nyní v Evropě vyhubený sobol (Martes zibellina). Zastupuje kunu lesní v sibiřských lesích, ale dříve se vyskytoval též v severní Evropě. Poskytuje nejcennější ze všech ušlechtilých kožešin. Sobol má pouze slabě světlejší hruď. Díky své husté kožešině vydrží i nejkrutější mrazy. Jediným možným výskytem v Evropě je oblast Severního Uralu.

Kuna lesníNázvy ve světě

Anglicky: European Pine Marten, Dánsky: Skovmår, Holandsky: Boommarter, Chorvatsky: Kuna zlatica, Italsky: Martora, Maďarsky: Nyuszt, Německy: Baummarder

Foto: http://www.telegraph.co.uk

Komentáře ke zvířeti

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.

11.06.2015, 15:34
To byla pravděpodobně lasice kolčava.
10.06.2015, 20:14
Viděla jsem na zahradě zvířátko asi 15cm dlouhé , hnědé s ocáskem cca 3cm dlouhým. Nožky krátké, čumák klabý, tak nevím co to bylo.