Vorvaňovec zobatý neboli Cuvierův

Charakteristika

Délka těla 6-8,5 m, zřetelně oddělená, zobákovitá tlama (říká se jí ostatně zobák) a poněkud výše posazená hlava. Dýchací otvor leží asi osminu délky těla od zobáku. Mezi hřbetní a ocasní ploutví lze rozeznat dva malé knoflíkovité hrboly. Na hrdle jsou dvě rýhy, které se dozadu rozbíhají. Samci, zřídka i samice, mají v každé polovině dolní čelisti po jednom zubu, umístěném až na jejím konci u dospělých samců vyčnívají z tlamy. Ostatní zuby jsou u samic a někdy i u samců ukryty v dásni. Typické pro skupinu vorvaňovců je i to, že jejich ocasní ploutev není uprostřed zadního okraje vykrojena. Vorvaňovec zobatý má tělo tmavší než hlavu a vršek hřbetu. Zbarvení však může značně kolísat. Je nejhojnějším druhem mezi vorvaňovci.

Výskyt

Širé moře, téměř na celém světě, s výjimkou polárních moří; celkově méně hojný v chladných vodách. Na evropská pobřeží bývá vyvrhován jen zřídka, ale ve Středozemním moři, Biskajském zálivu a při španělském pobřeží bývá často pozorován.

Způsob života

Vorvaňovci se živí především volně plovoucími sépiemi. Je málo známo jejich rozmnožovacím období, ale předpokládá se, že březost trvá 300-310 dní a že mládě dosahuje téměř třetiny délky své matky. Vorvaňovec zobatý se houfuje do skupin o 30-40 kusech, které se v pravidelných intervalech vynořují a opět potápějí, přičemž na hladině zůstávají kolem 10 min, pod vodou pak 20 až 40 min.

Podobné druhy

Vorvaňovci rodu Mesoplodon se v evropských mořích neobjevují často. Jejich stavy jsou málo známy. Vorvaňovec severomořský neboli Sowerbyův (Mesoplodon bidens) se však vyskytuje v oblasti Severního moře zcela pravidelně. Je mnohem menší a světlejší než předchozí druh, má úzký špičatý zobák a dosahuje délky maximálně 5 m. Jeho hlava je zřetelně drobnější.