Vorvaňovec zobatý neboli Cuvierův
Ziphius cavirostris
Ziphius cavirostris
Vorvaňovec zobatý neboli Cuvierův
- Výskyt: Moře téměř na celém světě
- Délka těla: 6-8,5 m
- Hmotnost: 2-3 t
- Březost: 300-310 dnů
- Počet mláďat: 1 ks
- Potrava: Hlavonožci, ryby, korýši
Vorvaňovec zobatý neboli Cuvierův
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Kmen: Chordata - strunatci
- Podkmen: Vertebrata - obratlovci
- Infrakmen: Gnathostomata - čelistnatí
- Nadtřída: Tetrapoda - čtyřnožci
- Třída: Mammalia - savci
- Podtřída: Theria - živorodí
- Infratřída: Eutheria - placentálové
- Řád: Cetacea - kytovci
- Podřád: Odontoceti - ozubení
- Infrařád: Physeterida
- Nadčeleď: Ziphioidea
- Čeleď: Ziphiidae - vorvaňovcovití
- Rod: Ziphius - vorvaňovec
Vorvaňovec zobatý neboli Cuvierův
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C
Charakteristika
Délka těla 6-8,5 m, zřetelně oddělená, zobákovitá tlama (říká se jí ostatně zobák) a poněkud výše posazená hlava. Dýchací otvor leží asi osminu délky těla od zobáku. Mezi hřbetní a ocasní ploutví lze rozeznat dva malé knoflíkovité hrboly. Na hrdle jsou dvě rýhy, které se dozadu rozbíhají. Samci, zřídka i samice, mají v každé polovině dolní čelisti po jednom zubu, umístěném až na jejím konci u dospělých samců vyčnívají z tlamy. Ostatní zuby jsou u samic a někdy i u samců ukryty v dásni. Typické pro skupinu vorvaňovců je i to, že jejich ocasní ploutev není uprostřed zadního okraje vykrojena. Vorvaňovec zobatý má tělo tmavší než hlavu a vršek hřbetu. Zbarvení však může značně kolísat. Je nejhojnějším druhem mezi vorvaňovci.
Výskyt
Širé moře, téměř na celém světě, s výjimkou polárních moří; celkově méně hojný v chladných vodách. Na evropská pobřeží bývá vyvrhován jen zřídka, ale ve Středozemním moři, Biskajském zálivu a při španělském pobřeží bývá často pozorován.
Způsob života
Vorvaňovci se živí především volně plovoucími sépiemi. Je málo známo jejich rozmnožovacím období, ale předpokládá se, že březost trvá 300-310 dní a že mládě dosahuje téměř třetiny délky své matky. Vorvaňovec zobatý se houfuje do skupin o 30-40 kusech, které se v pravidelných intervalech vynořují a opět potápějí, přičemž na hladině zůstávají kolem 10 min, pod vodou pak 20 až 40 min.
Podobné druhy
Vorvaňovci rodu Mesoplodon se v evropských mořích neobjevují často. Jejich stavy jsou málo známy. Vorvaňovec severomořský neboli Sowerbyův (Mesoplodon bidens) se však vyskytuje v oblasti Severního moře zcela pravidelně. Je mnohem menší a světlejší než předchozí druh, má úzký špičatý zobák a dosahuje délky maximálně 5 m. Jeho hlava je zřetelně drobnější.
Názvy ve světě
Vorvaňovec zobatý neboli Cuvierův
Anglicky: Cuvier's Beaked Whale, Holandsky: Dolfijn van Cuvier
Mohlo by vás také zajímat
Vorvaňovec severomořský, Vorvaňovec Layardův, Velryba černá neboli biskajská, Kulohlavec černý neboli grind, Vorvaň obrovský neboli tuponosý, Vorvaňovec anarnak, Pratur neboli tur divoký, Spirálovec australský neboli sépie točenka
Foto: http://www.tudav.org