Vakoveverka páskovaná

Hlavními znaky této drobné noční vakoveverky jsou nápadné pruhy, připomínající skunka a také huňatý ocas s bílou špičkou na konci. Podobně jako skunk, může vakoveverka páskovaná vydávat odporný zápach z análních žlázek. Vakoveverka páskovaná má štíhlé tělo a velmi šikovné tlapky s dlouhými prsty a silnými drápy pro šplhání. Čtvrtý prodloužený prst používá k vyhledávání hmyzu, mravenců a termitů na větvích. Vakoveverka páskovaná se chová neobyčejně hlučně. Stále frká a funí, šustí listím, škrábe na kůře stromů, při páření vydává zvláštní hrdelní zvuky, a dokonce i mlaská.

Český název čeledi, do které vakoveverka páskovaná náleží, je vakoveverkovití.

Délka těla se u dospělých jedinců pohybuje od 24 do 28 centimetrů, ocas bývá dlouhý zpravidla 31-39 centimetrů, hmotnost dospělého zvířete kolísá v rozmezí 250-400 gramů.

Vakoveverka páskovaná obývá ve volné přírodě Novou Guineu a severovýchodní Austrálii. Je typickým zvířetem deštného lesa, šplhajícím ve větvích stromů s ohromující zručností a rychlostí. Při hledání hmyzu prohlíží především dutiny větví, duté stromy a štěrbiny pod borkou stromů. Živí se však i bobulemi, plody a medem. Vytahuje larvy ze dřeva drápem čtvrtého prstu a pomocí dlouhého jazyka. Ačkoli je hojně rozšířená lze ji pozorovat jen zřídka.