Klokan parma

Klokan parma je nejmenší člen rodu Macropus, zbarven je šedohnědě s tmavým pruhem uprostřed hřbetu a bílým proužkem na lících. Tento druh klokana má vzpřímené uši s kulatými špičkami, kratší než jiní klokani, a bílé hrdlo a břicho. Samec je o něco těžší než samice, má širší hrud’ a silnější přední nohy. Je to samotář a poměrně plachý tvor, ve dne se ukrývá v hustém podrostu a v noci se nenápadně pase na nejrůznějších bylinách, pokud možno v rostlinném krytu nebo se tiskne nízko k zemi. Jeho existence se většinou prokáže jen při mýcení lesa nebo při lesních požárech.

Dospělí jedinci dosahují délky těla od 45 do 53 centimetrů, ocas pak nabývá velikosti 41-54 centimetrů, hmotnost kolísá od 2,6 až do 5,9 kilogramů.

Klokan parma se vyskytuje na východě Nového Jižního Walesu, byl rovněž vysazen na ostrově Kawau na Novém Zélandu, v těchto zemích obývá blahovičníkové a deštné lesy s hustým podrostem.

Klokan parma byl určitý čas považován za druh v přírodě vyhynulý. Proto byly zahájeny pokusy znovu odchovat volně žijící populace zvířat, která byla dříve dovezena na Nový Zéland a z chovů zoologických zahrad. Před 30 lety byla ve východním Novém Jižním Walesu poprvé opět objevena volně žijící zvířata. V současnosti tento druh není hojný, avšak jeho přežití se zdá být zajištěno.

V Česku je klokan parma ke spatření například v ZOO Praha, Děčín, Olomouc či v Zooparku Zájezd.