Mangabej rudohlavý

Tato opice má popelavé tělo a šedorůžový obličej s dlouhým nosem, hlubokými jámami pod lícemi (fossae) a nápadně bílými očními víčky. Do lícních toreb si mangabej rudohlavý cpe ořechy, které pak přenáší a později louská buď v ruce, nebo mohutnými zuby a čelistmi. Žije převážně na zemi a vytváří velké tlupy až o devadesáti členech, složené ze samců, samic a mláďat. Mezi samci je přísná hierarchie, ale i podřízení samci se mohou pářit, nezřídka častěji než staří. Tlupy mají teritoria, která se navzájem přesahují, a slídí za potravou hlavně podél řek.

Mangabej rudohlavý dosahuje délky těla 50-60 centimetrů, ocasu 60-75 centimetrů, hmotnost značně kolísá, mezi 4,5-12,5 kilogramy.

Mangabej rudohlavý obývá západní Afriku; kde se vyskytuje v deštných pralesích.

Šest druhů mangabejů (rod Cercocebus) se vyznačuje bílými víčky a žije ve střední Africe. Nejvíce ohrožen je mangabej chocholatý (Cercocebus capucinus) z povodí i řeky Tana - počítá se už jen na tisíce.

Žije ve smíšených skupinách čítajících 10-35 jedinců. V těchto skupinách nevládne nijak přísná hierarchie a mohou se zde pářit všichni samci. Samice rodí po 170 denní březosti obvykle jedno mládě, které dosahuje pohlavní dospělosti mezi 5-7 rokem života.