Pika

Vejcovité krátkonohé tělo, zvenčí bez patrného ocásku, je pro čeleď pišťuchovitých typické. Pika má jemný hustý kožíšek, na hřbetě šedý až skořicově hnědý, často bohatě stínovaný plavou nebo okrovou barvou, kdežto boky jsou světlé. Polštářky tlapek jsou hustě osrstěné. To je zvlášť zřejmé blízko paty, tato plocha je odstále chlupatá, protože tak umožňuje pohyb po skalních sutích kolem alpských luk. Každý osyp obsazuje jedna pika, která chrání své území a signalizuje to krátkým hvizdem. Území samců a samic se stýkají a jsou přibližně stejně velká, takže tvoří na celé ploše síť. Krátké opakované hvizdy slouží také jako varování proti dravcům a šelmám, kdežto samec se v době páření ozývá dlouhým zpěvným voláním. V Severní Americe pika neupadá do zimního spánku, místo toho poblíž svých nor si shromažďuje během pozdního léta kupky sena z travin a bylin. Ty jí slouží jako zimní zásoby, protože vybrané rostliny obsahují mnoho bílkovin.

V dospělosti dorůstá Pika délky těla 16-22 centimetrů, hmotnost se pohybuje v rozmezí 121-176 gramů.

Ve volné přírodě se vyskytuje v jihozápadní Kanadě a západní USA; konkrétně v horských oblastech, většinou na alpinských lukách.

Pika náleží do čeledi pišťuchovitých. Pišťuchy jsou březí 20-30 dnů. Ve vrhu mívá poměrně velký počet mláďat 1-13 kusů. V průměru se dožívají čtyř až šesti let.

Názvy ve světě

Pika

Anglicky: American Pika

Mohlo by vás také zajímat

Pikardský ohař,  Pikardský ovčák