Čipmank východní

Tento půvabný hlodavec má šedou nebo rezavě hnědou srst se středním tmavým pruhem probíhajícím po hřbetě, z každé strany lemovaným šedým nebo světle hnědým pruhem, s nímž opět hraničí tmavohnědý pruh; břicho je bílé. Také v obličeji se střídají světlé i tmavé pruhy pod i nad očima, a odstín barvy i vzor se mění podle oblasti, kde zvíře žije. Ačkoli je povahou usedlý, čipmank východní se potuluje za potravou v dosti široké oblasti. Jeho pastevní aktivita vrcholí ráno a uprostřed odpoledne, přičemž samci jsou čilejší ráno a samice k večeru. Je to samotářské zvíře, bydlí ve vlastní soustavě nor a odhání kolemjdoucí od svého území, ale může být členem většího společenství, které okupuje okolí. Jedinci obou pohlaví se ozývají zvučným čip a čuk, což je poplašný signál pro spřátelené čipmanky a ostatní drobné živočichy v okolí. Ohrožují je hadi, draví ptáci, lišky, rysové a lasice. Čipmank zimu přespává od podzimu až do časného jara, ale za pěkných zimních dnů občas vychází z nor ven.

Čipmank východní dorůstá v dospělosti délky těla 15,5-16,5 centimetrů, ocasu 7-10 centimetrů, hmotnost kolísá mezi 70-140 gramy.

Čipmank východní obývá Kanadu od jezera Manitoba až po Nové Skotsko. Na jih dosahuje až do Louisiany, Alabamy, Georgie a na severní Floridu.

Tento druh vyhledává opadavé lesy a křoviny s hojnými skalními rozsedlinami.

Samice čipmanka je vůči vlastním mláďatům brzy nesnášenlivá a vyhání výrostky, aby si našli vlastní domov, už ve stáří pouhých dvou týdnů.