Delfínovec čínský

Nazývá se někdy delfín běloploutvý nebo bajdži, což je místní čínské jméno. Delfínovec čínský je velmi vzácný sladkovodní druh s dlouhými tenkými čelistmi a pohyblivým krkem. Kořist si vyhrabává v říčním dně, většinou v noci a časně zrána. Delfínovec čínský má drobná zakrnělá očka a řídí se hlavně hmatem a echolokací. Je plachý a žije skrytě v malých skupinách nejvýše po šesti kusech nebo v párech. Patří mezi nejohroženější savce, protože ho decimuje nedostatek kořisti následkem nadměrného rybolovu, překážky v podobě přehrad, chemické znečištění, srážky s čluny a zhoršení echolokace, neboť jeho signály přehlušuje hřmot lodních strojů. Přestože zákonná ochrana byla vyhlášena v roce 1949, je nezákonně loven pro maso a části těla, které slouží tradiční medicíně.

Delfínovec čínský dosahuje délky těla 2,2-2,5 metru, hmotnost se pohybuje mezi 125-160 kilogramy.

Domovinou tohoto druhu je Čína; dolní tok řeky Jang-c’-ťiang a jezera Tung-tching-chu a Payang.

Podle odhadu žije dnes pouhých 150 jedinců těchto delfínovců.

Delfínovití (Delphinidae) jsou čeleď řádu kytovců, třídy savců. Jsou příbuzní s velrybami a sviňuchovitými.

Většina druhů této čeledi se vyskytuje na otevřeném moři, na rozdíl od delfínovcovitých. I když několik druhů, například orcela tuponosá, se zdržuje u pobřeží či v říčních tocích.

Jednotlivé druhy měří od 1.2 metrů k 7 metrům a váží od 40 kg po 4.5 tuny. Většina druhů však váží 50 až 200 kg. Vyskytují se celosvětově, nejčastěji v mělkých mořích. Všechny druhy se řadí mezi masožravce. Delfíni plavou rychlostí asi 26 km/h, ale byla už naměřena i rychlost 64 km/h.