Slon indický

Na rozdíl od afrického příbuzného, má slon indický menší boltce a na chobotu jediný prstovitý výrůstek, kterým si přidržuje předměty. Kly jsou obvykle poměrně malé a u samic mohou chybět vůbec nebo sotva vyčnívat z tlamy. Také někteří samci mohou být bez klů (místní lidé jim říkají makhna). Sloni si vyhledávají, vybírají, trhají a do tlamy podávají potravu chobotem a při jejím získávání si pomáhají kly a předníma nohama. Mladí sloni se učí různým způsobům získávání potravy napodobováním rodičů. Vysoce inteligentní zvířata vytvářejí skupiny, složené převážně ze samic a jejich potomků a mladých samiček. Mladí samci stádo opouštějí a vytvářejí vlastní společnosti, kdežto dospělí samci se páří se samicemi ze stáda.

Slon indický dosahuje výšky až 3,5 metru, délka těla se pohybuje v rozmezí 5,5-6,4 metru, hmotnost kolísá od 2 do 5 tun.

Slon indický obývá ve volné přírodě jižní a jihovýchodní Asii; konkrétně pralesy poblíž vody.

Samice je březí 615-618 dní (tedy 22 měsíce) a rodí jedno mládě. Po narození váží 60-150 kg a je hustě porostlé srstí. Saje stejně jako ostatní savčí mláďata tlamou a chobot neumí zpočátku používat. Matka ho kojí až 1,5 roku.

Sloní populace je těžce postižena ničením prostředí a přerušením tradičních stezek lidskými aktivitami.

Sloni žijí průměrně 60 let v přírodě a 80 let v zajetí. Denně zkonzumují potravu o hmotnosti 10 % svého těla, u dospělých je to 170-230 kilogramů. Potřebují denně 80-200 litrů vody a další využijí ke koupání.