Buvol africký

Buvol africký je jediný tur, který obývá Afriku (kromě zdomácnělého skotu). Žijí v savaně, často až 15 kilometrů od vody. Samec je mnohem větší než samice a má mohutné rohy, které se na čele stýkají a vytvářejí rozšířený štít. Má také tlustší krk, veliký hrb na kohoutku a třásně na uších a na krčním laloku. Celé tělo je dobře osrstěné. Je to neklidné, snadno vydrážditelné zvíře, aktivní hlavně v noci a stěhující se z místa na místo. Tam, kde má buvol africký dostatek potravy, vytváří stáda až o 2 000 kusech.

V době sucha se stádo rozpadá na menší skupinky, krávy s telaty žijí osaměle, mladí samci vytvářejí vlastní skupiny, dospělí samci jsou samotáři. Tvoří tři velikostně a barevně odlišné poddruhy.

Délky těla dosahuje buvol africký od 1,7 až do 3,4 metru, délka ocasu je pak 75 centimetrů-1,1 metru, hmotnost se i v závislosti na pohlaví pohybuje v rozmezí 680-1250 kilogramů.

Ve volné přírodě obývá buvol africký západní, střední a východní Afriku; konkrétně lesy, savany, bažiny a stepi v horách.

Rozmnožování je vázáno na cykly období sucha a dešťů. Kráva je březí 340 dní, tele přichází na svět po období deštů, kdy je hojnost potravy. Po pěti až 15 měsících je odstaveno, s matkou zůstává až dva roky.

Jsou to silná a rychlá zvířata, dokážou běžet rychlostí až 55 km/h a útočícímu predátorovi se urputně brání. Jediným přirozeným nepřítelem dospělého buvola je lev, telata někdy padnou za oběť hyenám.