Gaur

Největší z divokých turů je gaur, jeho poddruhy jsou gaur indický a malajský (seladang). Má mohutné tělo s velkým hrbem, zbarvené v odstínech hnědé, rezavé nebo černé barvy s bílými podkolenkami. Býci i krávy mají nahoru zatočené rohy, dlouhé až 1,1etru. Samci v říji vydávají daleko slyšitelný hlas a toulají se za říjnými samicemi na velké vzdálenosti.

Gaur dosahuje délky těla 2,5-3,3 metru, délka ocasu je 70 centimetrů až jeden metr, hmotnost se u dospělých zvířat pohybuje v rozmezí 650-1 000 kilogramů.

Ve volné přírodě obývá gaur jižní a jihovýchodní Asii; především zalesněné hory a pastviny.

Gaur náleží do čeledi turovití, podčeledi Tuři. Tuři se ve volné přírodě se dochovali ještě v Africe a v Asii, kdežto v Evropě a Severní Americe žijí pouze v rezervacích. Ve Střední a Jižní Americe, v Austrálii, stejně jako po celém světě, žijí zdomácnělí potomci divokých turů, skot. Základní potravou turů jsou traviny a různé byliny, listy, pupeny a větve keřů a stromů, mechy i lišejníky. Samec tura se nazývá býk a samice kráva.

Většina turů jsou stádovými zvířaty s výraznou hierarchií. U některých druhů žijí stáda celoročně společně, u jiných se dospělí býci od stáda oddělují a vrací se až v období páření. Mají málo vyvinutou mimiku, a proto se spolu komunikují jinými výrazovými prostředky: držením a natočením hlavy, postavením se k protivníkovi čelem nebo bokem, natažením nebo sklopením krku, hrabáním končetinou nebo rohem v zemi, frkáním atd. Při pohledu na stádo lze podle držením hlavy a krku určit zařazení ve stádě. Nejsilnější býk se snaží v období říje držet krávy svého harému pod kontrolou. Je-li však stádo příliš veliké, podílejí se na rozmnožování i ostatní býci. Březost u turů se pohybuje od 9 po 11 měsíců.