Voduška velká

Voduška velká je jedna z největších antilop zjevem připomíná spíše jelena. Má dlouhý krk a tělo a poměrně silné nohy. Zbarvení kolísá od šedé do červenohnědé, s věkem tmavne; kolem očí, na krku, čenichu, na spodině těla a nad kopyty jsou bílé skvrny. Typický je elipsovitý bílý pruh na zádi. Zvláštní kožní žlázy vylučují maz s typickým pižmovým zápachem, díky němuž je srst nepromokavá. Rohy až jeden metr dlouhé a hustě vroubkované mají pouze samci. Když se voduška velká ocitne v úzkých, bojuje rohy a kopyty nebo hledá útočiště ve vodě, do níž se ponoří tak, že jí vyčnívají pouze nozdry. V minulosti bývala hojně lovena pro trofej.

Délky těla dosahuje voduška velká 1,7-2,4 metru, ocasu 30-40 centimetrů, hmotnost kolísá v rozmezí 160-300 kilogramů.

Voduška velká obývá ve volné přírodě střední a jihovýchodní Afriku; konkrétně pak savany s lesíky a se stojatou vodou.

V Severní Africe se voduška velká rozmnožuje každoročně, v ostatních částech Afriky je rozmnožování proměnlivé. Samice rodí zhruba po 8 měsíční březosti jediné mládě.

Nemnoho dnů před porodem se samice ukládá k odpočinku a ulehá do stínu stromů nebo keřů. Po narození trvá mláděti zhruba půl hodiny, než se dokáže postavit na nohy a chodit. První dva až čtyři týdny života se mládě skrývá ve vegetaci, kam jej chodí matka několikrát denně kojit. Samci dosahují pohlavní dospělosti ve věku šesti let, samice ve věku tří let.