Bahnivec severní

Malá, lehce stavěná antilopa s plavou srstí a bílou spodinou, krkem a kroužkem kolem očí. Pod ušima jsou šedé skvrny, prozrazující přítomnost pachových žláz. Samec je větší než samice, má silnější krk a výraznější kresbu. Jeho rohy jsou ostře zahnuté dopředu, často vytvářejí na špičkách háčky. Bahnivec severní se pase ráno a večer, vzácněji v noci a spásá hlavně trávu a výhonky rákosí. Když je polekán, prchá a odhaluje bílou spodinu ocasu. Samice žije sama s mládětem, mladí samci se sdružují do malých skupinek a dospělí žijí samotářsky. V době sucha však vytvářejí volná stáda o několika stovkách kusů.

Bahnivec severní dosahuje délky těla 1-1,6 metru, ocasu 18-20 centimetrů, hmotnost se pohybuje v rozmezí 19-95 kilogramů.

Bahnivec severní obývá západní a východní Afriku od Senegalu po Etiopii; konkrétně navštěvuje savany a záplavové planiny.

Při svatebních tancích několikrát vyskakují samci před samicemi do výšky, přičemž vydávají výrazné, pískavé zvuky; samice se ozývají zvuky podobným žabímu skřehotání. Po 7,5 měsíční březosti rodí samice jediné mládě, které je po narození zbarveno šedohnědě. Ve vysoké vegetaci bývá ukryto až po dobu osmi měsíců. Po skončení tohoto období začnou tvořit mláďata menší skupinky, v kterých žijí několik následujících týdnů. Samci dosahují pohlavní dospělosti ve věku tří let, samice o rok dříve.