Buvolec stepní

Buvolec stepní se silně podobá buvolci modrému, jak způsobem života, volbou potravy, tak i vzhledem. Je plavý až šedohnědý, má černou skvrnu na čele, černý pruh na čenichu a tmavé skvrny na plecích a na stehnech. Rohy jsou lyrovité, ale u jednotlivých poddruhů (je jich nejméně sedm) se tvarem liší. Tito buvolci se pasou časně zrána a pozdě odpoledne ve společnosti pštrosů, pakoňů a zeber. Vytvářejí dobře organizovaná stáda až o třech stech jedincích. V rámci území si dospělí samci vytvářejí vlastní teritoria, na nichž žijí samice s mláďaty a někdy i mladší samci.

Buvolec stepní dosahuje v dospělosti délky těla 1,5 až dva metry, ocas pak bývá dlouhý 50-70 centimetrů, hmotnost se pohybuje v rozmezí 100-225 kilogramů.

Ostrůvkovitě se buvolec stepní vyskytuje v severní, střední i jižní Africe; obývá suché savany.

Buvolec severoafrický je již vyhuben, naposled byl viděn v roce 1925.

Námluvy probíhají zpravidla na konci období dešťů, samci při nich obhajují svá terioria a bojují o samice. Souboje jsou velmi urputné, samci se přetlačují krky a rohy, často v kleče. Mnohdy při nich dojde ke zlomení rohu, ale vážná zranění častá nejsou. Samci se do sebe někdy rohy natolik zaklesnou, že s mohou uvolnit pouze za cenu zlomení rohu. Březost u buvolců stepních trvá 8 měsíců a samice rodí jediné mládě. To zůstává v rodinné tlupě celé tři roky. Poté mláďata matku opouští a sdružují se do samostatných stád, tzv. mládeneckých.